Vánoce v práci
Vánoce jsou pro řadu lidí nejkrásnější svátky roku, které patří rodině a blízkým. Většina z nás se již dlouho dopředu těší, že si – jako každý rok – doma užije volna a vánoční pohody. Ne každý ale má tu možnost. Existuje řada profesí, kterým se práce z různých důvodů nevyhne ani o vánočních svátcích. V dnešních Haló radách si vysvětlíme, v jakých případech vám zaměstnavatel může práci ve svátek nařídit a na co v takovém případě máte nárok. Poradíme vám také, jak můžete dle zákona naložit s dovolenou, kterou jste si v průběhu roku nestačili vybrat.
Vánoční volno?
Vánoční svátky patří mezi tzv. dny pracovního klidu, kdy mají zaměstnanci ze zákona nárok na nepřetržitý odpočinek. Většině zaměstnanců tak o vánočních svátcích náleží několik dnů placeného volna, které si mohou užít v rodinném kruhu. Někteří ale svátky tradičně tráví v práci.
»O svátcích obecně platí zákaz výkonu práce. Zaměstnavatel však může zaměstnanci nařídit vykonání nutných prací, které nemohou být provedeny až v klasický pracovní den,« vysvětluje Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.
Také existují profese, jejichž výkon je nutný i během svátků, protože slouží k uspokojování základních životních, bezpečnostních a dalších potřeb obyvatelstva. U těchto povolání pak zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon práce i ve svátek. To se týká typicky například lékařů, zdravotních sester, hasičů, policistů, dispečerů, pracovníků ostrahy nebo řidičů veřejné dopravy. »Je na rozhodnutí každého zaměstnance a uchazeče o práci, zda chce a bude chtít pracovat v takovém provozu a vykonávat takový typ činnosti, u kterého je pracovní nasazení o svátcích nevyhnutelné. Pokud na takovou pozici nastoupí, je jeho povinností plnit pracovní docházku stanovenou v rozpisu směn,« uvádí Ondřej Wysoglad z Adecco ČR.
Do této kategorie se mohou řadit třeba také nakládací a vykládací práce, naléhavé opravné práce nebo inventurní a závěrkové práce, pokud tyto činnosti není možné vykonat v běžný pracovní den. »Je poměrně běžnou praxí, že si sváteční služby berou mladí a bezdětní lidé, nebo pak starší pracovníci s odrostlými dětmi, kterým práce ve svátek nevadí a naopak uvítají, že se pozitivně odrazí na výši platu,« dodává Ondřej Wysoglad s tím, že rozdělení služeb ale vždy závisí na individuální domluvě.
O práci ve svátek musíte vědět předem
Pokud spadáte do některé z výše uvedených kategorií, musíte se o tom, že se vás týká povinnost jít do práce ve sváteční den, vždy dozvědět včas předem z rozpisu směn. V případě brigád a nárazových prací pak podmínky práce o svátcích musí být upraveny v dohodě o pracovní činnosti či dohodě o provedení práce. Pokud pracujete na takové pozici, je vaší zákonnou povinností plnit pracovní docházku stanovenou v rozpisu směn.
Pokud byste do práce nepřišli, hrozí vám neomluvená absence, za kterou vám zaměstnavatel může krátit dovolenou až o 3 dny za každý den absence. V případě, že se vaše absence budou opakovat, mohou vám nakonec zůstat pouze dva týdny dovolené – víc zaměstnavatel dovolenou zkrátit nesmí. Při častých absencích se ale především vystavujete riziku výpovědi kvůli hrubému porušení pracovní kázně.
Klidné svátky pro zaměstnance supermarketů
Zaměstnanci supermarketů jako např. prodavači nebo pokladní museli řadu let do práce i v období svátků, kdy zejména velké obchody mívaly otevřeno. Loni v říjnu však vstoupil v platnost nový zákon, který o vybraných svátcích a dnech pracovního klidu, tedy i na Vánoce, zakázal prodej v obchodech, jejichž plocha přesahuje 200 m2. Velké obchody a supermarkety tak již podruhé zůstanou o Vánocích zavřené a jejich zaměstnanci si užijí svátky se svými blízkými.
Zákaz se ovšem týká pouze samotného prodeje zboží, nikoli práce všeobecně. Pokud tedy bude v obchodě probíhat například naskladňování zboží nebo inventura, o porušení zákona nejde, a pracovníci tak mají povinnost se do práce dostavit i ve svátek.
Samostatnou kapitolu pak tvoří e-shopy, pro něž toto ustanovení neplatí. Na rozdíl od kamenných obchodů totiž nemají klasickou prodejní plochu. »E-shopy si i nadále určují provozní dobu samy a mohou fungovat i ve svátky. Jen v těchto dnech musí zaměstnancům vyplácet odpovídající příplatky,« doplňuje Ondřej Wysoglad.
Náhradní volno nebo příplatek
Zákon stanoví, že kompenzací pro zaměstnance za práci ve svátek je náhradní volno, nebo příplatek. Z pohledu zákoníku práce má odpočinek přednost před finanční odměnou. Příplatek za práci ve svátek vám tedy šéf může navrhnout jen jako alternativu k čerpání náhradního volna. Je pak na každém zaměstnanci, co upřednostní, zda volno, nebo peníze. Platí přitom, že za práci ve svátek musí zaměstnavatel pracovníkovi vyplatit standardní mzdu a navrch poskytnout placené náhradní volno, které bude stejně dlouhé jako čas, který zaměstnanec strávil prací ve svátek. »Náhradní volno musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dobrovolně nedohodnou jinak,« upřesňuje Ondřej Wysoglad. Náhradní volno je vždy placené, přičemž náhrada musí odpovídat výši průměrného výdělku zaměstnance.
Pokud se se zaměstnavatelem namísto volna dohodnete na příplatku, pak za práci ve svátek dostanete v součtu dvojnásobek výdělku, který byste získali za stejnou práci odvedenou v běžný pracovní den. »Zaměstnavatel je v tomto případě povinen zaměstnanci vyplatit příplatek ve výši jeho průměrného výdělku. To znamená, že pokud si zaměstnanec v průměru vydělá 150 Kč za hodinu a ve svátek odpracoval 8 hodin, zaměstnavatel mu vyplatí odměnu ve výši 2 400 Kč namísto standardních 1 200 Kč, které by získal za stejnou práci odvedenou v běžný pracovní den,« vysvětluje na příkladu princip odměny Ondřej Wysoglad.
Zbývá vám před koncem roku dovolená?
Nárok na dovolenou má zaměstnanec určen ze zákona, přičemž každému zaměstnanci náleží 4 týdny placené dovolené na zotavenou. Celou dovolenou byste měli vyčerpat v tom kalendářním roce, v němž vám na ni vznikl nárok – kromě situace při naléhavých provozních důvodech na straně zaměstnavatele nebo při překážkách na straně zaměstnance.
Může se stát, že zaměstnanci ke konci roku zbude dovolená, kterou si například kvůli naléhavým pracovním úkolům, nemoci, rodinné situaci či z jiných důvodů nestačí vybrat. Řada lidí pak řeší, jak se zbývající dovolenou naložit, když do konce roku zbývá již jen pár pracovních dnů. »Zaměstnavatel by měl zajistit, aby zaměstnanec vyčerpal celou dovolenou, na kterou zaměstnanci vznikl nárok v daném kalendářním roce. Pouze v případě vážných provozních důvodů toto neplatí. Pokud tedy zaměstnanci před koncem roku zbývá dovolená, měl by ji zaměstnavatel za standardní situace zaměstnanci umožnit vyčerpat nebo dokonce její čerpání nařídit,« uvádí ředitel personální agentury Adecco ČR.
Převést, nebo proplatit?
Nastane-li situace, že si zaměstnanec zbývající dovolenou vybrat nemůže, nebo mu jí zbývá více, než je počet pracovních dní do konce roku, lze ji převést do roku následujícího. »Dovolenou je možné převést do dalšího roku s tím, že tato by měla být vyčerpána co nejdříve,« upřesňuje Ondřej Wysoglad.
Převádět by se měla jen dovolená nad rámec zákonem stanovené minimální výměry, tedy počet dnů nad standardní 4 týdny. Někdy, zejména u zaměstnanců veřejného sektoru, je toto upraveno v kolektivní smlouvě. U soukromých společností, kde se převody dovolené k čerpání do dalšího období dějí běžně, bývají častější individuální dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Mnoho zaměstnanců se mylně domnívá, že nevyčerpanou dovolenou si mohou nechat zaměstnavatelem proplatit. »Proplacení dovolené bohužel není možné, nevyčerpanou dovolenou lze proplatit pouze s koncem pracovního poměru,« dodává Ondřej Wysoglad.
