Přejít k hlavnímu obsahu
x

Rodinné účetnictví: mějte své finance pod kontrolou

Vánoce byly obdobím, kdy se mnozí z nás snažili udělat radost svým blízkým, aniž by koukali na nějakou tu korunku. Nový rok je pak velkou zátěžovou zkouškou nejednoho rodinného rozpočtu. Výdaje za svátky i oslavy mnohdy překročily možné hranice rodiny dané reálnými příjmy. Často pak lidé, kteří si včas nevytvořili finanční rezervu, přemýšlejí jak z ošemetné situace ven. Mnoho z nich neváhalo navíc pořídit radost u stromečku na dluh. Podle průzkumu Exekutorské komory ČR si na Vánoce půjčilo necelých 19 procent Čechů, tedy 1,3 milionu osob.

S příchodem Nového roku pak většinou přichází vystřízlivění z nákupního maratonu a úvahy o tom, jak to v následujícím roce zvládnout s rodinnými financemi alespoň o něco lépe. Ne každému ale novoroční předsevzetí o uvážlivém hospodaření a pravidelném vytváření finančního polštáře dlouho vydrží. Základem úspěchu přitom může být úplně jednoduchá věc – vedení rodinného účetnictví.

I drobné výdaje dělají velké peníze

Alespoň základní představu o svých příjmech a výdajích má většina dospělých Čechů. O výši pravidelných měsíčních příjmů zpravidla nemusíme příliš dlouho přemýšlet a podobně tomu bývá i u velkých pravidelných výdajů jako nájemné, splátka hypotéky nebo úvěru na auto. S drobnějšími a nepravidelnými výdaji už to ale bývá o poznání horší. Kolik měsíčně utratíme za jídlo, od velkých nákupů až po sladkou tyčinku k odpolední kávě? Jakou částku představují výdaje za oblečení? Za dopravu? Školní pomůcky nebo kroužky pro děti?

Kdo využívá internetové bankovnictví nebo dostává od banky pravidelné měsíční výpisy, může si z nich svou představu o rozložení příjmů a výdajů poměrně dobře upřesnit. Kontrole se však stále vymykají výdaje v hotovosti. Pro úspěšné vedení rodinného rozpočtu je přitom nutné co nejpřesněji zmapovat opravdu veškeré výdaje, byť se na první pohled mohou jevit jako zanedbatelné. Ve svém součtu totiž mohou představovat nezanedbatelnou položku.

Jak si ve financích udělat pořádek

Rodinné účetnictví si vede necelá polovina českých domácností. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK pro mobilní aplikaci Wallet, která nabízí jednu z praktických možností, jak si své finance snadno a průběžně evidovat. Více než polovina dotázaných však zatím stále ještě dává přednost tradiční evidenci a zapisuje si své výdaje ručně na list papíru. Pětina domácností pak využívá některý z tabulkových editorů na počítači.

Ať už se rozhodnete pro papírovou nebo elektronickou formu evidence, důležitá je především její důslednost. Alespoň na začátku. »Pro získání přesné představy o rodinných financích je vhodné si alespoň po dobu jednoho měsíce pečlivě zaznamenávat veškeré příjmy a výdaje včetně těch nejmenších. Pokud nemáte čas si je zapisovat v průběhu dne, schovejte si každou účtenku, byť třeba jen za sušenku nebo noviny, a večer si vše v klidu sepište,« doporučuje Pavel Staněk, advokát a prezident České asociace věřitelů.

Nezapomeňte na nepravidelné výdaje

Z důsledné měsíční evidence získáte spolehlivý přehled o svých pravidelných výdajích, které musíte každý měsíc vynakládat na bydlení, stravu a další potřeby. Opomenout ale nelze ani výdaje nepravidelné nebo pravidelné s delšími časovými rozestupy. »Mezi tyto výdaje patří například pojištění domácnosti, povinné ručení, roční nebo čtvrtletní kupon na MHD, ale i dovolená nebo náklady na vzdělávání či dětské kroužky,« upřesňuje Pavel Staněk. V neposlední řadě je pak potřeba do nákladů započítat také částky, které spoříme, například ve formě penzijního připojištění nebo stavebního spoření, protože i ty je potřeba uhradit.

Přiznejte všechny příjmy

Příjmová stránka rozpočtu se může na první pohled zdát naprosto banální záležitostí. Její jedinou položkou ale rozhodně nemusí být jen pravidelná měsíční výplata. Zapomenout bychom neměli ani na jednorázové odměny, sociální příspěvky a dávky, výživné nebo třeba výnosy z pronájmu či dividendy. Zapomenutá položka na straně příjmů samozřejmě není z hlediska plánování rodinného rozpočtu žádným velkým rizikem, naopak se nečekaně může stát příjemným zdrojem finanční rezervy, nicméně pro pečlivé dlouhodobé plánování bychom měli výčet výdajů i příjmů zaznamenat skutečně poctivě.

Dohromady, nebo zvlášť?

Rodinné účetnictví je zpravidla vedeno společně pro celou domácnost a zahrnuje tedy příjmy obou partnerů, případně i dalších členů domácnosti, a výdaje všech členů rodiny včetně dětí. Finanční přehled si však samozřejmě může vést i jednotlivec, pokud žije sám, nebo pokud partneři nehospodaří společně. Obě varianty mohou při správném nastavení dobře fungovat.

Oddělené hospodaření ponechává partnerům větší finanční svobodu, která může být velmi příjemná z hlediska plnění jejich individuálních potřeb a přání. Zároveň však může snižovat efektivitu hospodaření celé domácnosti nebo vést ke sporům, kdo bude hradit které výdaje. Ohledně jejich rozdělení by proto měla vždy panovat vzájemná dohoda, která bude nastavená ke spokojenosti a pocitu spravedlnosti obou partnerů.

V případě společných financí je potřeba myslet na to, aby každému z partnerů zbyly každý měsíc určité volné prostředky pro drobné osobní výdaje a radosti. »Na osobní odměnu, kterou může každý z partnerů utratit podle svého vlastního přání, by mělo být ponecháno zhruba 10 procent jejich příjmů,« doporučuje Pavel Staněk a dodává: »Toto pravidlo je velmi důležité dodržovat zejména v případě, kdy o financích téměř bezvýhradně rozhoduje pouze jeden z partnerů. Pokud by druhý partner neměl k dispozici žádné volné finanční prostředky na své drobné radosti a musel pokaždé žádat a vysvětlovat, na co peníze potřebuje, může se cítit nepříjemně závislý a nerovnoprávný, což může vést až k frustraci, která nejednou vyústí rozpadem vztahu.«

Minimální finanční rezerva

Vedení rodinného účetnictví je založeno na stávajících a očekávaných příjmech a výdajích, tyto částky však samozřejmě nemusí být neměnné. Zvýšení příjmů nebo snížení výdajů je pro domácnost vždy dobrou zprávou, opačná situace naopak může představovat závažný problém. Každá domácnost by proto měla myslet na určitou finanční rezervu pro případ, že by došlo k neočekávanému snížení příjmů, například v důsledku nemoci či ztráty zaměstnání, nebo že by bylo potřeba nečekaně vynaložit větší výdaje třeba na opravu auta či pořízení nové pračky.

»Výše úspor by měla v ideálním případě odpovídat alespoň šestinásobku měsíčních výdajů,« uvádí Pavel Staněk pravidlo minimální finanční rezervy, která domácnosti dokáže poskytnout jistotu i v delším časovém horizontu. Optimální je potom stav, kdy si domácnost měsíčně ponechává stranou alespoň 20 % příjmů. »Možnosti každé domácnosti jsou samozřejmě individuální, a tomu musí odpovídat i plán tvorby finanční rezervy. Právě poctivé vedení rodinného účetnictví může pomoct najít nové cesty, jak úspory vytvářet,« dodává Staněk.

Posloužit k tomu může především bližší pohled na výdajovou stránku rozpočtu. Tu si lze rozdělit na výdaje nezbytné, které typicky představují splátky hypotéky nebo úvěrů, nájem, poplatky za energie nebo telefon, náklady na dopravu, potraviny a další základní životní potřeby, a dále výdaje zbytné, které vynakládáme například na volnočasové aktivity nebo dovolenou. »Právě zbytné výdaje skýtají největší příležitosti pro úspory, zároveň je však možné efektivně snižovat i výdaje nezbytné, třeba šetrnější spotřebou energií, změnou telefonního tarifu, nákupem levnějších potravin nebo revizí pojistných smluv,« radí Pavel Staněk.

Odpovědné zadlužování

Život na dluh není pro české domácnosti žádnou novinkou. Využívání bankovních i nebankovních finančních produktů od hypotéky přes spotřebitelský úvěr až po kreditní kartu se v posledních letech stalo běžnou součástí života velké části domácnosti. Dle aktuálních statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dluží Češi finančním institucím více než 1483 miliard korun korun.

Využívání úvěrových produktů domácnostem v zásadě přináší pozitivní důsledky, ovšem musí k němu být přistupováno odpovědně. »Pokud si domácnost potřebuje půjčit, měla by si velmi dobře zvážit, jaký typ finančního produktu bude pro její konkrétní účely nejvhodnější, kolik si může půjčit a na jak dlouhou dobu, aby byla bez problémů schopná dluh splácet. Pokud se i přesto kvůli nějakým neočekávaným událostem dostane do problémů se splácením, měla by k situaci přistupovat aktivně a odpovědně, co nejdříve kontaktovat věřitele a snažit se s ním domluvit například na odkladu či snížení splátek. Nejhorším přístupem je před takovým problémem zavírat oči a věřit, že se to nějak samo vyřeší,« upozorňuje prezident České asociace věřitelů.