Přejít k hlavnímu obsahu
x
Pracovní úraz - jak postupovat a podle jakých zákonů se řeší?

Pracovní úrazy

Můžete být sebeopatrnější, přesto se může stát i vám. Pracovní úraz. Vždy je nepříjemným zásahem do života každého poškozeného, nejen pracovního, ale i soukromého, neboť je zásahem do jeho zdraví. Mnohdy velmi bolestivým. Jen za loňský rok bylo zaznamenáno přes 45 tisíc pracovních úrazů. Z toho dokonce 116 smrtelných. Na druhou stranu stane-li se vám úraz v práci, má to i své výhody. Odpovědnost za něj přebírá zaměstnavatel a většinou to znamená nemocenskou se stoprocentní náhradou mzdy a případně i bolestným. Nic není ale tak jednoduché, jak se to může zdát. Celý proces řešení pracovního úrazu, ať už se jedná o vztahy se zaměstnavatelem, lékaři a pojišťovnou, je upraven množstvím zákonných a podzákonných předpisů a je obtížné se v nich přesně orientovat. Pokusíme se tedy nastínit základní fakta a pravidla.

Pokud nahlédnete do statistik na Ministerstvu práce a sociálních věcí, dozvíte se zajímavá fakta. Každý rok se stane, respektive je úřadům nahlášeno 45 – 50 tisíc pracovních úrazů. Přes sto ročně jich je smrtelných. Průměrná délka pracovní neschopnosti se dlouhodobě pohybuje na úrovni 54 kalendářních dnů (tak dlouho trvá průměrně i délka léčby zlomenin kostí). A víte, že právě podzim je nejrizikovějším obdobím? Podle statistiky se nejvíce úrazů loni stalo v měsíci září a v říjnu. Nejčastěji v pondělí, nebo úterý mezi desátou až jedenáctou hodina dopolední. Jakou měrou můžou za úrazy po víkendu nesoustředění zaměstnanci, nebo nedostatečně zabezpečené pracovní prostory zaměstnavatele již ale není podstatné. Faktem totiž zůstává, že ať je vinen zaměstnavatel, nebo nepozorný zaměstnanec, zodpovědnost za náhradu při splnění zákonných podmínek nese ten první.

Co je pracovní úraz

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly způsobeny zaměstnanci nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů a v souvislosti s ním. Zákoníkem práce je pak stanovena odpovědnost zaměstnavatele za újmu vzniklou pracovním úrazem. Musí se jednat o škodu, která vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s prací. »O pracovní úraz půjde tedy zcela jistě tehdy, pokud si zaměstnanec při práci s pilou uřízne prst anebo si v kanceláři zakopnutím rozbije hlavu. Naopak úraz nebude kvalifikován jako pracovní, jestliže si při přestávce v práci zlomí zaměstnanec nohu cestou do obchodu pro svačinu,« vysvětluje Petr Novák, právník z Vaše nároky.cz.

Podstatné je, že se nevyžaduje zavinění zaměstnavatele. Zaměstnavatel tak bude odpovědný, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Pracovní podmínky

Zaměstnavatel musí ze zákona zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli pracovat bez ohrožení zdraví a majetku. Zajištění uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce navíc patří k základním zásadám pracovních vztahů.

Ohledně pracovních podmínek musí zaměstnavatel také zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci. Není tedy možné, aby měl nějaký zaměstnanec nebo skupina zaměstnanců lepší pracovní podmínky, aniž by k tomu byl oprávněný důvod.

Zaměstnavatel by měl především adekvátně zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci a také přijímat opatření k předcházení možným rizikům.

Odpovědnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel se může své povinnosti k náhradě škody zprostit jen ve stanovených případech. Jedním z nich je, pokud by prokázal, že zaměstnanec svým zaviněním porušil zákazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, i když byl s nimi seznámen a jejich znalost a dodržování byly kontrolovány a vyžadovány. Dalším případem je opilost zaměstnance nebo vliv drog, pokud zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Navíc, aby došlo ke zproštění zaměstnavatele, musí být uvedená porušení výlučnou příčinou vzniklé škody. Pokud by byl zaměstnanec opilý, ale dostal by zásah elektrickým proudem, který byl způsoben špatnou izolací zařízení, tak opilost nemá na vznik úrazu vliv a zaměstnavatel tak bude zcela odpovědný. Vzhledem k uvedenému se tak zaměstnavatel zbaví odpovědnosti pouze u mála případů.

Vzhledem k tomu, že jsou velice časté také tzv. teambuildingové akce nebo třeba práce z domova (tzv. home office), tak je třeba dodat, že i v těchto případech může být úraz považován za pracovní. Bude vždy záležet na konkrétních okolnostech a konkrétních podmínkách, ale obecně se i v těchto případech jedná o plnění pracovních úkolů nebo je dána přímá souvislost s prací.

»Za pracovní úraz se však nebude považovat úraz, kde poškozený vystupuje jako živnostník např. v rámci tzv. švarcsystému, protože se zde nejedná o pracovněprávní vztah,« varuje právník.

Úraz na brigádě

Brigádní práce spadají ve většině případů pod takzvané dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o pracovněprávní vztah, kde mezi zaměstnancem (brigádníkem) a zaměstnavatelem není uzavřena klasická pracovní smlouva, ale dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. Tyto dohody jsou využívány právě v případě práce menšího rozsahu nebo vykonávané nepravidelně, což přesně odpovídá brigádám.

Ovšem zaměstnavatel je i v případě brigády odpovědný za škodu, která vznikla zaměstnanci pracovním úrazem. Důležité je, aby škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v jeho přímé souvislosti.

Pracovní úraz - jak postupovat?

Jak postupovat

Pokud zaměstnance postihl pracovní úraz, tak by měl uplatnit náhradu způsobené škody u zaměstnavatele. Je vhodné:

* zadokumentovat si veškeré okolnosti vzniku úrazu a trvat na jeho zaprotokolování.

* pohlídat si, aby byl sepsán záznam o pracovním úrazu podepsaný zaměstnavatelem.

* jestliže to umožňují okolnosti, měl by si zaměstnance pořídit například fotografie a obrátit se na svědky úrazu.

Samozřejmě často není vzhledem ke zdravotnímu stavu možné si vše potřebné zajistit. Potom by mohli jako svědci pomoci třeba členové posádky záchranné služby nebo policie, pokud poškozenému na místě pomáhali.

Ke stanovení výše škody je pak potřeba disponovat posudkem ošetřujícího lékaře s bodovým ohodnocením náhrady za bolestné a případně ztížení společenského uplatnění, lékařskými zprávami o vyšetření, účtenkami za léky či návštěvy lékařů, případně doklady o výši věcné škody.

Zaměstnanec nároky na odškodnění uplatňuje vůči svému zaměstnavateli, který ze zákona musí být pro případ pracovního úrazu svého zaměstnance pojištěn. Bohužel však nejsou výjimkou případy, kdy se zaměstnavatel od úrazu distancuje, odmítne zaměstnanci náhrady vyplatit a celá záležitost nakonec končí u soudu. V takových případech je vhodné obrátit se na profesionály, které najdete například na www.vasenaroky.cz.

Právní předpisy kterými se řídi zaměstnavatel

* Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále ZP). Povinnosti zaměstnavatele (ZP § 105) a zaměstnanců (ZP § 106 odst. 4, písm. h) při vzniku pracovních úrazů.

* Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamů o pracovním úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o pracovním úrazu.

Povinnosti zaměstnance při pracovním úrazu

* Bezodkladně oznámit svůj pracovní úraz svému nadřízenému, pokud to jeho zdravotní stav dovolí, a spolupracovat při vyšetřování příčin úrazu.

* Bezodkladně oznámit pracovní úraz jiné osoby, jehož byl svědkem a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin.

Nárok na odškodnění

V případě pracovního úrazu má zaměstnanec nárok na náhradu za bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění v případě trvalých následků. Dále má zaměstnanec nárok na náhradu ztráty výdělku, a to po celou dobu pracovní neschopnosti, případně i po jejím skončení, pokud by například v důsledku úrazu nemohl dále vykonávat svou původní pracovní činnost a musel být přeřazen na jinou, hůře placenou pracovní pozici. V neposlední řadě může žádat také náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, například výdajů za léky či ošetření na pohotovosti, a věcné škody, jestliže si při úrazu zničil například oblečení, hodinky nebo jiné osobní věci. V případě úmrtí zaměstnance je zaměstnavatel povinen zaplatit další náhrady jako kupříkladu náklady na výživu nebo jednorázové odškodnění pozůstalých.

Jelikož byla opakovaně odkládána účinnost zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, tak se pro náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění používá stále vyhláška, která tabulkově stanovovala bodové ohodnocení těchto náhrad. Dochází tak ke zvláštní situaci, kdy se v rámci občanskoprávních vztahů uvedená vyhláška nepoužije, protože byla zrušena novým občanským zákoníkem, ale v rámci pracovněprávních vztahů se dle ní náhrady újmy na zdraví i nadále určují. »Tento stav není šťastný, protože by za pracovní úraz náležela menší náhrada, než by to bylo v případě odpovědnosti dle občanského zákoníku, což je vůči zaměstnancům nespravedlivé,« podotýká právník Petr Novák.

Nicméně by se mělo blýskat na lepší časy, neboť ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh nařízení vlády, dle kterého by se stanovila výše náhrad za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem. Tímto by se tak nejen odstranily nejasnosti ohledně použití zrušené vyhlášky, ale především by oproti této vyhlášce došlo k navýšení odškodnění, a to až čtyřnásobně. Ministerstvo mimo jiné také uvádí, že se díky navrhovanému nařízení zaměstnanci domohou odškodnění v kratší době, než v případě postupu dle občanského zákoníku.