Přejít k hlavnímu obsahu
x

Pilka pro děti i pro mistry

Ano, řeč bude o lupenkové pilce, která dobře slouží nejen na vyřezávání složitých obrazců v tenkém dřevu například letecké překližce. Lupenkovou pilkou lze vyřezávat i díly z jiných materiálů než ze dřeva, třeba dvoumilimetrový ocelový plech. Listy pilky však musí být určeny pro řezání kovů. Potřebujete-li vyříznout vnitřní tvary, vytvořit skládačku pro děti drobné dřevěné hračky, pak je právě tato pilka tou nejlepší volbou.

Je i skvělým řešením k tomu naučit děti základům práce se dřevem. Je relativně levná, dá se pořídit (ta nejjednodušší) i jen za pár desítek korun.

Historie neuškodí. Lupenková pilka byla vynalezena údajně již v polovině 16. století. Jsou však tací, kteří tvrdí, že byla používána již v době Římské říše, tedy na přelomu nového tisíciletí. Což uvádím jen jako »perličku«. Jinou zajímavostí je tzv. dekupírka, což je elektrická lupenková pilka určená spíše profesionálům.

Typickou začátečnickou chybou je snaha malým počtem tahů pilkou dosáhnout v řezu co nejdál - začátečník na pilu tlačí a nedokáže ji pak vést přesně po čáře řezu. Pilový list se ohýbá a často praskne. Také křečovité držení pilky a řezaného předmětu způsobuje nepřesnost řezání. Při řezání je potřeba pohybovat i s řezaným dílem tak, aby se pilka nezakusovala do podložky.

Je prostě třeba respektovat zásady řezání lupenkovou pilkou. Na pilu netlačte (což platí o řezání jakoukoli pilou obecně). Veďte pilku stále svisle. Řežte vždy vně označeného obrysu. List nasazuje zuby tak, aby řezal při tahu pilkou dolů. Pokud řežete přímo ve vyznačené čáře, špatně se koriguje směr řezu a prořez směrem do vyřezávaného dílu již nelze napravit. Řez je lepší vést po vnější straně vyznačeného obrysu - vedle čáry. Když čára začne v řezu mizet, snadno směr řezu opravíte. Tajemství úspěšné práce s lupenkovou pilkou spočívá ve schopnosti vyřezávat ostré úhly bez poškození materiálu nebo pilového listu. Správný postup je ten, při němž se řez vede až k obrátce a neotáčí se pilový list, ale řezaný materiál.  Při práci upevněte opracovávaný dílec do vozíku hoblice tak, aby místo, kde chcete řezat, bylo nad úrovní desky stolu nebo mimo ni. Do rámu je pilový list uchycen zpravidla pomocí dvou křídlových matic a rám sám vyvíjí dostatečný tah, aby list vypnul. Při upevňování nového listu stlačte pilku tělem k hraně stolu, až se list poněkud prohne a vypadne. Pak do úchytů zasuňte list nový, utažením křídlových matic jej zajistěte a pilu ze sevření mezi tělem a stolem uvolněte.

Typickou začátečnickou chybou je snaha malým počtem tahů pilkou dosáhnout v řezu co nejdál. Začátečník na pilu tlačí a nedokáže ji pak vést přesně po čáře řezu. Pilový list se ohýbá a často praskne. Byť není drahý, je to škoda! Také křečovité držení pilky a řezaného předmětu způsobuje nepřesnost řezání. Při řezání je potřeba pohybovat (jak již zmíněno) i s řezaným dílem tak, aby se pilka nezakusovala do podložky.

List se nasazuje zuby tak, aby řezal při tahu pilkou dolů. Pokud řežete přímo ve vyznačené čáře, špatně se koriguje směr řezu a prořez směrem do vyřezávaného dílu již nelze napravit. Řez je lepší vést po vnější straně vyznačeného obrysu - vedle čáry, jak jsme již zmínili. Když čára začne v řezu mizet, snadno směr řezu opravíte. Tajemství úspěšné práce s lupenkovou pilkou spočívá ve schopnosti vyřezávat ostré úhly bez poškození materiálu nebo pilového listu. Správný postup je takový, při němž se řez vede až k obrátce a neotáčí se pilový list, ale řezaný materiál. Během natáčení materiálu je vhodné řezat větší rychlostí.

Kromě řezů od kraje materiálu lze lupenkovou pilkou vyřezávat i vnitřní tvary. V příslušném místě materiálu se navrtá otvor, kterým se list uchycený na jednom konci rámu provlékne a uchytí do konce druhého. Jemné listy upnuté v rámu lze na obtížně dostupných místech užít i jako miniaturní pilník.

A ještě navíc… Sadu lupenkových pil pro řezání dřeva ale i jiných materiálů, například plastů, pořídíte za tři stokoruny. Což není až tak důležité. Lepší je, že práci s lupenkovou pilkou mohou propadnout i vaše děti či vnoučata. A netřeba k tomu náročně vybavené dílny, snad jen trochu trpělivosti.