Deprecated: Array and string offset access syntax with curly braces is deprecated in /web/htdocs1/radyporadycz/home/www/vendor/typo3/phar-stream-wrapper/src/PharStreamWrapper.php on line 479
Metabolický syndrom – hrozba moderní civilizace | Drupal Přejít k hlavnímu obsahu
x

Metabolický syndrom – hrozba moderní civilizace

O metabolickém syndromu se hovoří již několik let. Je znám také jako Metabolický syndrom X, syndrom X nebo Reavenův syndrom. Jedná se o soubor symptomů, které se vyskytují u osob s vyšším rizikem kardiovaskulárních nemocí a cukrovky 2. typu. V České republice splňuje kritéria metabolického syndromu 1/3 dospělé populace. Přesto zůstává jednou z největších výzev současné medicíny. Spojení metabolických a kardiovaskulárních onemocnění je podle všeho jednou z daní moderního světa – klasickou civilizační nemocí. Postihuje především pacienty ve středním a vyšším věku, se sedavým způsobem života a nezdravým jídelníčkem. Je z počátku velmi nenápadný, ale jeho neléčení znamená velmi závažné život ohrožující komplikace a představuje tak velkou hrozbu pro člověka 21. století.

Metabolický syndrom (MS) je skupina rizikových faktorů, které se vyskytují u jednoho konkrétního člověka současně. »Základními součástmi MS jsou diabetes 2. typu (DM2T), porucha metabolizmu tuků v krvi (dyslipidemie), zvýšený krevní tlak (hypertenze) a obezita s ukládáním tuku především v oblasti břicha (obezita typu jablko, nebo mužský typ obezity),« vysvětluje Richard Češka, předseda České internistické společnosti ČLS JEP a vedoucí Centra preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Metabolický syndrom je definovaný výskytem alespoň 3 z těchto 5 příznaků a nálezů:

  1. Koncentrace dobrého cholesterolu (HDL cholesterol) je nižší než 1.25 milimolů na litr u mužů nebo pod 1 milimol na litr u žen.
  2. Koncentrace tuků (triglyceridy) v krvi je vyšší než 1.8 milimolů na litr.
  3. Hladina cukru v krvi nalačno (glykémie) je nad 6 milimolů na litr.
  4. Krevní tlak je vyšší než 130/85.
  5. Obvod pasu u žen je nad 88 centimetrů, u mužů je nad 102 centimetrů.

Geny i životní styl

Vznik MS je předmětem rozsáhlého výzkumu, který však dosud nepřinesl komplexní pohled. Přesto již lékařská věda prokazatelně ví, že MS vzniká souhrou působení některých genetických faktorů s nevhodnou životosprávou. Genetickou predispozici lze zjistit z rodinné anamnézy; pokud někdo z rodičů prodělal v časném věku (tj. otec do 55 let a matka do 65 let) kardiovaskulární příhodu (srdeční infarkt nebo cévní mozkovou příhodu nebo jiné projevy aterosklerózy) anebo je alespoň jeden z rodičů hypertonik nebo diabetik 2. typu, nese jejich potomek vysoké riziko rozvoje MS. I když je tedy podle dosavadních výzkumů patrné, že existuje jistý genetický předpoklad, který u daného jedince zvyšuje riziko vzniku syndromu, nemůže za vznik metabolického syndromu jen genetika. Dalšími faktory jsou věk (hranice onemocnění ale rapidně klesá) a zejména nezdravý životní styl - nezdravé stravování s vysokým příjmem energie, tuků a cukrů, nedostatek pohybu a fyzické aktivity - který vede ke zvyšování hmotnosti, ale i nadměrné pití alkoholu a v neposlední řadě i kouření. To jsou faktory, které může každý pacient sám velmi silně ovlivnit a tím případně oddálit, nebo odvrátit propuknutí této nemoci.

Nově jsou studovány i další možnosti vzniku a rozvoje metabolického syndromu, především vliv mikrobiomu. »Mikrobiom představuje, zjednodušeně řečeno, veškerou mikrobiální flóru, která osídluje náš organizmus. Na složení mikrobiomu se podílí opět genetika, ale i potrava a samozřejmě i užívání antibiotik,« vysvětluje lékař.

Trpí hlavně srdce a cévy

Nejtypičtejším příznakem, který u pacienta může prozradit metabolický syndrom, je zjištění vyšší hladiny cukru v krvi při běžném odběru, počáteční problémy se srdcem – dýchavičnost, vyšší tlak, a problémy s prokrvováním končetin. »Samozřejmě nejčastěji mluvíme o vztazích MS k onemocněním srdce a cév. Právem. MS (nebo v tomto případě spíše kardiometabolický syndrom) přináší riziko srdečního infarktu, mozkové mrtvice případě aterosklerotického postižení tepen pánevní oblasti a tepen dolních končetin s důsledkem až amputace dolní končetiny, nebo zhoršení kvality života s poruchou sexuálních funkcí.« vysvětluje doktor Češka. 

Vysoký tlak, cukrovka 2. typu a vysoké hladiny krevních tuků totiž značně urychlují proces aterosklerózy. Všechny tyto faktory pak vedou k zužování a poškozování velkých i malých tepen, což může vyvolat poškození prakticky všech orgánů. Nebezpečné je postupující selhávání ledvin, poškození sítnice a následné poruchy zraku, a již zmíněné ischemické choroba srdeční a ischemické choroba dolních končetin. Riziko úmrtí na tyto komplikace je velice vysoké.

Komplikace spojené s metabolickým syndromem ale mohou zasahovat ještě dále. »Jsou nově studovány vztahy MS k dalším onemocněním, jako jsou onemocnění onkologická a psychiatrická. Z onkologických onemocnění je MS spojován nejčastěji s nádory zažívacího traktu, z psychiatrických chorob pak především s depresí.« dodává Richard Češka. 

Objevuje se i u dětí!

Podle jednotlivých symptomů tohoto onemocnění se dá říci, že jde o nejčastější onemocnění v zemi. V České republice splňuje kritéria metabolického syndromu 1/3 dospělé populace. Vysoký krevní tlak, špatné výsledky cholesterolu v krvi, špatné zpracování cukru a hlavně obezita je strašákem moderního světa. Bohužel se objevuje stále častěji a postihuje již všechny věkové kategorie. Ne nadarmo se o obezitě a s ním spojených problémech mluví jako o světové epidemii. »Co je snad ještě závažnější, je nárůst metabolického syndromu v dětské populaci. Jistě si pamatujeme, že DM2T byl dříve označován jako »stařecká cukrovka«. A dnes? DM2T nacházíme jako součást metabolického syndromu stále častěji i u dětí!!!« upozorňuje předseda České internistické společnosti.

Dieta, pohyb a cílená léčba

Důležitá informace pro pacienty je, že lékaři metabolický syndrom dokáží ovlivnit. Pokud je tedy diagnostikován na základě klinického vyšetření včetně vyšetření krve ideálně lékařem internistou, dostane pacient celý balíček pokynů pro zlepšení svého zdravotního stavu. Zásadní je nefarmakologická léčba, dieta a pohyb. Již pokles hmotnosti o 10% má za následek výrazné zlepšení prognózy. Kde nefarmakologická léčba nestačí, je na místě farmakoterapie. Poruchy koncentrace tuků v krvi se kromě pohybu a zdravé stravy léčí pomocí léků ze skupiny hypolipidemik. Vysoký krevní tlak se léčí pomocí antihypertenziv, velmi výhodné jsou u metabolického syndromu ACE-inhibitory, které kromě snížení tlaku chrání tkáň ledvin a srdeční sval. »Máme k dispozici velmi účinné a dostupné léky na většinu složek MS. Je třeba zdůraznit, že každý člověk nese zodpovědnost za své zdraví. U MS to platí dvojnásob. Je sice pochopitelné, že životní styl se mění nelehko, infarkt nebo mrtvice jsou ale velkým mementem, které může ovlivnit pacientův život,« říká Richard Češka.

Zodpovědnost pacienta

Aby byla léčba dlouhodobě úspěšná, je velmi důležitý přístup a zodpovědnost pacienta. Jestliže má pacient předepsány léky, měl by je správně užívat. Je to problém léků na lipidy, cukrovku i hypertenzi. Tyto nemoci nebolí a pacienti zapomínají (nebo si léčbu upravují podle sebe). To je hrubá chyba, která může v důsledku vést k těžké zdravotní komplikaci.

Na druhé straně spektra pacientů jsou nemocní, kteří chtějí spolupracovat maximálně. Někdy zbytečně utrácejí stovky i tisíce za zbytečnosti (často je užívání multivitaminů jen výrobou drahé moči). Na druhé straně jsou takzvané funkční potraviny, nebo doplňky stravy, které mají prokazatelně pozitivní účinky. Je třeba, aby se pacient nenechal příliš ovlivnit reklamou a spíše se poradil se svým lékařem.

Neopomíjet problém!

Metabolický (nebo kardiometabolický) syndrom představuje v současné době opravdu velkou hrozbu. Pro jednotlivce i populaci. Existují možnosti, jak tuto hrozbu snížit a mnohdy dokonce eliminovat. Proč to tedy neděláme? »Ikdyž víme jak, nechováme se podle doporučení. Pacienti, ani zdravotníci. Někdy je MS bagatelizován, někdy je považován za obecně známý (a právě proto opomíjený?). S komplikacemi se pak setkáváme každý den na různých odděleních všech nemocnic. A to už je často pozdě… I proto je potřeba o MS hovořit, připomínat jeho závažnost a zvyšovat povědomí v laické i odborné veřejnosti,« uzavírá Richard Češka.