Přejít k hlavnímu obsahu
x
Kdy a jak máte nárok na dovolenou

Konečně dovolená! Kdy a jak má zaměstnanec nárok?

Přichází doba dovolených. Mnozí nakupují zájezdy na měsíce dopředu a najednou se stane, že je šéf ze zaměstnání nechce pustit. Má na to nárok? A kdy a za jakých podmínek má vlastně zaměstnanec nárok na dovolenou? Na nejčastější situace se pokusíme odpovědět.

U většiny zaměstnání, pokud spolu zaměstnanec a zaměstnavatel normálně slušně komunikují, není problém se dopředu na dovolených domluvit. To ale neznamená, že zaměstnavatel musí zaměstnanci vždy vyhovět. V některých zaměstnáních může nastat situace, kdy například kvůli sezóně bude potřebovat zaměstnavatel každou ruku. Jindy zase může být sezóna nečinnosti, a tak zaměstnavatel dovolenou svým zaměstnancům nařídí.

Nařízená dovolená

Ne každý má rád, když mu dny práce a dny volna nařizuje někdo jiný. Mnohdy zaměstnavatel nařídí dovolenou svým zaměstnancům v měsících, kdy není ani vhodná doba ani vhodné počasí. Ale co nadělat, ze zákona na to má zaměstnavatel nárok. Tak, jako mají zaměstnavatelé právo plánovat směny, protože potřebují mít v provozu vždy dostatek lidí, mají právo zasahovat i do dovolených. Z pohledu zákoníku práce jsou to tedy oni, kdo určují, kdy si zaměstnanci mohou udělat prázdniny.

Zažitá praxe je naštěstí obvykle trochu jiná. Lidé si dovolenou plánují podle sebe a nadřízeného pak žádají o schválení. Je ale nutná dovolenou naplánovat dostatečně dopředu, aby mohl zaměstnavatel naplánovat provoz. Pokud by se pak v termín dovolené stalo, že onemocní více zaměstnanců, je možné, že zaměstnavatel s dovolenou na poslední chvíli cukne.

Může se však stát, že vám zaměstnavatel dovolenou jednostranně nařídí. Musí ale dodržet tyto podmínky: O tom, kdy vás posílá na dovolenou, vám musí dát vědět písemně nejméně 14 dní předem.

Pokud vám chce rozplánovat dovolenou na celý rok, tak alespoň jeden »úsek« musí činit nejméně dva týdny v kuse. Příklad: Máte čtyři týdny dovolené na rok. Zaměstnavatel určí, že si máte vybrat týden březnu, dva týdny v červenci a týden v prosinci.

Dovolená ve zkušební době

Problém může nastat, pokud změníte práci například na jaře a v době letní dovolené jste stále ještě ve zkušební lhůtě. Co s tím?

Ze zákona byste měli počkat. Nárok na dovolenou vzniká každému, kdo pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dnů. To zhruba odpovídá třem měsícům práce.

Není to ale striktní. Pokud již během dvou měsíců prokážete, že jste člověkem na svém místě a pokud máte rozumného šéfa, lze se dohodnout. Šéf vám to může, ale také nemusí v této době dovolit. Pokud vám dovolenou zaměstnavatel ve zkušební době dovolí, počítejte ale s tím, že o tu dobu, kterou strávíte mimo, se prodlužuje i vaše zkušební lhůta. Stejně tak výpočet dovolené, která se počítá za průměr posledních tří výplat, není z čeho počítat a tak ji zaměstnavatel často počítá ze mzdy stanovené ve smlouvě, která je ale bez odměn a tedy nižší.

Celozávodní dovolená

Tuto dovolenou dnes drží jen minimum velkých firem, či zpracovatelských závodů. Ale setkat se s ní můžete i u velkých turistických zařízení. A to většinou v době, kdy není výrobní či návštěvní sezóna. Tehdy zaměstnavatel často společně s odbory určí, že si všichni zaměstnanci bez výjimky vyberou volno třeba prvních čtrnáct dnů v srpnu.

Ze zákona však může nařízená celozávodní dovolená trvat maximálně dva týdny v kuse, u uměleckých souborů nejdéle čtyři týdny. S touto dovolenou ale vždy musí souhlasit výše zmíněné odbory, pokud je firma má. Pokud ne a zaměstnanci s takovým nařízením nesouhlasí, je nejvyšší čas je založit.

Zbylá dovolená v době výpovědi

Další problém může být, pokud se rozhodnete odejít například dohodou a dovolená vám zbývá. V tomto případě nemusíte mít strach, že byste o ni přišli. Buď se domluvíte se zaměstnavatelem při podpisu dohody, že dovolenou dovyčerpáte, nebo vám ji musí zaměstnavatel proplatit. Peníze za ní pak dostanete společně s poslední výplatou.

Na druhou stranu, pokud jste již ve výpovědní lhůtě a dovolenou ale nechcete, šéf vám může čerpání dovolené i nařídit. Musí vám to ale oznámit písemně nejméně 14 dnů předem. Neexistuje, aby Vám ji nařídil ze dne na den.

A je samozřejmé, že pokud odejdete v průběhu roku, máte nárok jen na poměrnou část dovolené. Příklad: Firma, kde pracujete, poskytuje 25 dnů dovolené ročně. Vy však dáte výpověď a skončíte 30. června. Za šest odpracovaných měsíců máte nárok jen na polovinu roční dovolené, tedy 12,5 dne.

Loňská dovolená: co s ní?

Někdy se mlže stát, že během jednoho pracovního roku nestihnete všechnu dovolenou vybrat. C s tím? Tato dovolená vám samozřejmě nepropadá a nárok na ní máte i rok následující. Ale pozor, zákoník práce firmám výslovně ukládá, aby nejpozději do poloviny nového roku určily, do kdy si lidé mají loňskou dovolenou vybrat. Často firmy dávají i dřívější termín, například do března, dubna. Tato informace musí být písemná a všem zaměstnancům zřejmá. Pokud si ale zaměstnavatel nestihne dovolenou v daném termínu vybrat, může si jí nechat proplatit. Pokud ale ani o to nepožádá, po stanovené lhůtě dovolená propadá bez náhrady.

Na druhou stranu pokud zaměstnavatel neřeší, kdy si loňskou dovolenou vyberete, máte na to celý následující rok.