Přejít k hlavnímu obsahu
x

Jak zvládnout návrat do práce po dlouhé době

V životě každého z nás pravděpodobně dříve nebo později nastane situace, kdy nejsme schopni nějakou dobu chodit do práce. Ať už se jedná o narození potomka a následnou mateřskou a rodičovskou dovolenou, či v horším případě o dlouhodobou nemoc, návraty do zaměstnání bývají náročné a stresující. Jak se na návrat připravit a na co máte ze strany zaměstnavatele nárok, radí Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.

Česká mateřská a rodičovská – dlouhý luxus

Narození dítěte představuje jednu z typických příčin dlouhodobé pracovní absence. V porovnání s jinými zeměmi je pracovní výpadek českých maminek dokonce nadprůměrně dlouhý. Je to dáno zejména tím, že u nás stát maminkám garantuje poměrně dlouhou mateřskou i rodičovskou dovolenou.

Mateřskou mohou české matky čerpat 28 týdnů, rodičovskou pak 1 až 3 roky – záleží na každém, pro jakou variantu se rozhodne. V případě OSVČ je potom rodičovská pevně stanovená na 4 roky.

Oproti tomu například v Německu stráví ženy na mateřské jen 14 týdnů, což je veškeré volno, které po narození dítěte dostanou. Rodičovskou totiž nemají vůbec. V Portugalsku sice matkám rodičovskou dovolenou poskytují, nárok na ni ovšem mají pouze na 4 měsíce. V Belgii pak jde o 3 měsíce.

Zpátky na své pracovní místo

Několikaletá pauza zpravidla představuje pro matky poměrně zásadní vytržení z pracovního procesu. Když navíc v průběhu první rodičovské přijde na svět další potomek, doba strávená doma se může protáhnout klidně i na šest let.

Přestože návrat do pracovního procesu po dlouhé pauze může být hodně stresující, důležité je nic neuspěchat a stanovit si jasné priority. »Základní rada zní, vracejte se do pracovního procesu až tehdy, když budete mít pocit, že se vrátit opravdu chcete a můžete,« doporučuje Ondřej Wysoglad.

Nástup do práce by ženy měly řešit ideálně ještě v průběhu rodičovské dovolené. V případě, že již dopředu ví, jak dlouho budou mimo pracovní proces, je dobré mít předem stanovený jasný plán. Po dobu trvání rodičovské také není od věci vyhradit si alespoň nějaký čas pro sebevzdělávání, četbu odborných knih či návštěvu časově nenáročných vzdělávacích kurzů. Doporučuje se také udržovat kontakt se zaměstnavatelem a zajít třeba čas od času do práce na návštěvu.

Jaké jsou pracovní možnosti, když jste na rodičovské?

Rodič, který nechce na dlouhou dobu zcela vypadnout z pracovního procesu či hledá plynulý návrat do práce, má obecně tři varianty:

Zkrácený úvazek - Jedním ze způsobů, jak se do zaměstnání vrátit pozvolnější a příjemnější cestou, je zkrácený úvazek. Není to sice forma práce, na kterou by měl zaměstnanec automaticky nárok, zaměstnavatelé se však stále více a více snaží matkám vycházet vstříc, a tak zkrácené úvazky v poslední době nabízí čím dál tím více firem. »Nejčastěji jsou využívány u administrativních pozic, kde zaměstnavatel může každému pracovníkovi celkem bez problémů přidělit odpovídající objem práce. Naopak u práce ve směnných provozech ho zaměstnavatel většinou nemůže nabídnout, neboť by to pro něj bylo organizačně příliš komplikované,« vysvětluje ředitel personální agentury Adecco ČR.

Home office - Práce z domova je pro mnohé rodiče možná příjemnější než práce na zkrácený úvazek přímo ve firmě, naopak pro zaměstnavatele to znamená více starostí. Musí totiž zaměstnanci ze zákona poskytnout veškeré potřebné vybavení a přístupy. Proto k němu vedení v mnoha firmách není příliš nakloněné, v některých oborech jako IT nebo marketing jde ale již o poměrně běžnou formu spolupráce. U rodičů s malými dětmi může mít i svá úskalí. »Rodič, který má možnost pracovat na home office, by si měl před zahájením této formy spolupráce důkladně rozmyslet, zda je pro něj opravdu vhodná. Tedy zda opravdu zvládne plnohodnotně pracovat a zároveň pečovat o dítě,« říká Ondřej Wysoglad. Vhodné je v takovém případě nastavit si dopředu pravidelný pracovní rozvrh, který vychází z denního režimu dítěte, a ten dodržovat.

Jobsharing - Někteří zaměstnavatelé umožňují rodičům s malými dětmi využít také tzv. jobsharing. To znamená, že pozice, kterou by normálně vykonával jeden člověk na plný úvazek, je namísto toho obsazena dvěma lidmi, kteří se na ní střídají a jsou zaměstnáni na poloviční úvazek. »Tato forma úvazku je aktuálně využívána zhruba u 5 % pracovních pozic, které jsou zpravidla vytvářené právě na míru rodičům s malými dětmi,« uvádí Ondřej Wysoglad. Z pohledu rodičů jde v podstatě o obdobnou formu práce jako zkrácený úvazek. Díky tomu tak zvládají skloubit práci i péči o dítě.

Muž v domácnosti

V dnešní době už není vůbec neobvyklé, když na rodičovskou dovolenou, nebo její část nastoupí otec. Nejčastěji tuto možnost využívají rodiny, ve kterých má žena vyšší příjem, popřípadě muž podniká či má poměrně flexibilní povolání a může tedy jednoduše pracovat z domova. Muž nemusí být ani otcem biologickým, stačí, když je manželem matky dítěte. Matka se potom může vrátit do zaměstnání hned po mateřské dovolené.

Pokud plánujete provést moderní proměnu rolí v rodině, ať už z finančních, či jiných důvodů, zvažte, zda péče o dítě nebude pro muže příliš náročná. Položte si otázku: dokáže se muž vzdát role živitele, pokud na ni byl odjakživa zvyklý, a převzít zodpovědnost za dítě? Život na rodičovské neznamená jen čas od času vyměnit dítěti plenku a dát ho spát. Muž na rodičovské by měl zastat i další povinnosti jako třeba žehlení, praní, uklízení, nákupy nebo vaření. Zvládnout uvařit oběd, přitom nakrmit dítě, vyvenčit psa a dojít na nákup je občas náročné i pro ženu, která si dokáže skvěle organizovat čas.

Novinka tohoto roku – otec na mateřské

Od letošního února mohou tatínkové využít také tzv. otcovskou poporodní péči. To znamená, že otec nově může vystřídat matku v péči o dítě již v prvních šesti týdnech po narození dítěte, a to na jeden týden. Pokud se tedy matka chce vrátit do práce hned po mateřské, může tak učinit o týden dřív.

Na co má rodič nárok po návratu do zaměstnání?

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost garantovat ženě na mateřské i rodičovské dovolené návrat na její původní místo.

U tatínků na rodičovské se tato povinnost zaměstnavatele mírně liší. Po návratu do práce tatínek na rozdíl od matky nemá ze zákona nárok na své původní místo, měl by být ale zařazen na pozici, která odpovídá druhu a náplni práce vymezené v jeho pracovní smlouvě.

Důležité je také vědět, že rodičovskou dovolenou nemusíte čerpat v celku. Pokud zaměstnanec nastoupí do práce např. v době, kdy jsou dítěti dva roky, může pak kdykoli do jeho čtyř let o příspěvek požádat znovu. Oba rodiče se tak na rodičovské mohou postupně prostřídat.

Návrat do práce po dlouhé nemoci

Dalším častým důvodem dlouhodobé pracovní absence je závažná nemoc spojená s pobíráním nemocenských dávek. Nemocenskou proplácí ČSSZ za každý kalendářní den pracovní neschopnosti – maximálně však po dobu 380 dní od začátku pracovní neschopnosti.

Lidé, kteří se vrací do práce po dlouhé nemoci, často nejsou ve stoprocentní formě, byť se mohou sami domnívat, že už vše nejhorší překonali. Vzhledem k možným neblahým zdravotním následkům proto není od věci upravit pracovní režim a zezačátku spíše zmírnit původní tempo než tlačit na pilu. Před samotným návratem pak nejen dobrým pracovním vztahům, ale i sebejistotě pracovníka prospěje, když příležitostně zajde například na pracovní poradu či školení a bude se plynuleji začleňovat zpátky do pracovního procesu a seznamovat s případnými změnami, které mezitím nastaly.

Pro zaměstnance po nemoci, který musí ještě pravidelně docházet na vyšetření či kontroly, se opět nabízí využití home office či zkráceného úvazku.

Na co má zaměstnanec po nemocenské nárok?

Po ukončení nemocenské má zaměstnavatel povinnost zařadit zaměstnance zpět na jeho dosavadní pracovní místo. Může se ale stát, že daná pozice, např. z důvodu organizačních změn ve firmě, už neexistuje. Potom je zaměstnavatel povinen nabídnout zaměstnanci podobnou pozici, která odpovídá jeho pracovní smlouvě. »Pokud zaměstnavatel takovou pozici nemá, zůstává daný zaměstnanec doma na překážkách ze strany zaměstnavatele, přičemž má nárok na plnou náhradu své původní mzdy,« říká Ondřej Wysoglad. Takový stav ovšem zpravidla netrvá dlouho, neboť by byl pro zaměstnavatele dlouhodobě ekonomicky neúnosný. Většinou tedy situace vyústí v ukončení pracovního poměru se zaměstnancem pro jeho nadbytečnost. Zaměstnavatel je pak povinen propuštěnému zaměstnanci vyplatit odpovídající odstupné.

V ojedinělých případech může zaměstnavatel takovému zaměstnanci nabídnout také práci s pozměněnou náplní nebo v jiném pracovním režimu, například na směny. Je potom na rozhodnutí zaměstnance, zda o takovou práci bude mít zájem, či nikoliv.

Co když už vaši pozici zastává někdo jiný?

V případě dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance z důvodu nemoci často nezbývá zaměstnavateli nic jiného, než si za něj sehnat náhradu. Pokud s novým pracovníkem uzavře smlouvu na dobu určitou, jeho pracovní poměr zpravidla končí s návratem původního zaměstnance do práce. Často jsou ale jak stávající, tak noví zaměstnanci vázáni smlouvou na dobu neurčitou. A tehdy může nastat problém.

Je potom na zaměstnavateli, aby tuto situaci vyřešil. S jedním ze zaměstnanců by se měl dohodnout na ukončení pracovního poměru, nebo opět na převedení na jinou pracovní pozici nebo do jiného týmu. V této situaci mají oba zaměstnanci stejná práva, v případě ukončení pracovního poměru zaměstnanci tedy náleží odstupné dle pracovní smlouvy (zpravidla hodnota mzdy za 2 uplynulé měsíce).

Když jste nemocní déle než půl roku

Pokud se vaše nemocenská protáhne na 6 a více měsíců, budete muset před návratem do práce navštívit závodního lékaře kvůli mimořádné pracovně-lékařské prohlídce. Jejím účelem je zjistit, jestli jste schopní práci, do které se chcete vrátit, nadále vykonávat. Posudek od vašeho praktického lékaře v tomto případě nestačí.

Pokud závodní lékař dojde k závěru, že jste dlouhodobě zdravotně nezpůsobilý k dalšímu vykonávání dosavadní práce, musí vás zaměstnavatel převést na jinou pozici, případně s vámi může rozvázat pracovní poměr výpovědí či dohodou.

»Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci pouze tehdy, pokud je pracovní poměr rozvázán výpovědí či dohodou z důvodu dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání či ohrožení touto nemocí, kdy musí být zaměstnanci přiznáno odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad z personální agentury Adecco ČR. Pokud je zdravotní překážka způsobena jinými důvody, zaměstnavatel sice může zaměstnanci nabídnout převedení na jinou pracovní pozici, nemá k tomu však zákonnou povinnost. Jediným dalším řešením situace je ukončení pracovního poměru. V takovém případě má zaměstnanec nárok na výpovědní lhůtu dle pracovní smlouvy. Protože ale není zdravotně způsobilý vykonávat svou práci, zůstává po dobu výpovědní lhůty na překážkách.