Přejít k hlavnímu obsahu
x
Begónie potřebují do tepla první

Jak správně zazimovat balkónovky

Balkonové květiny jsou vyšlechtěny tak, aby se jim dobře dařilo i na poměrně malém životním prostoru, podobně jako se jiným rostlinám daří ve volné půdě. Nicméně zima už klepe na dveře a je čas postarat se o trvalky, které by venku mrazivé roční období nepřežily. Přezimování druhů, jako jsou například petunie, surfinie, lobelky a další jednoletky, smysl nemá. Po sezóně z nich můžeme sklidit semínka, která na jaře zasadíme.

Truhlíky i větší pěstební nádoby s trvalkami musíme včas z okenních parapetů, balkonů a teras uklidit do prostor, kde nemrzne, ale zároveň není příliš teplo a je dostatek světla. Najít takové místo bývá problém především v bytových domech. Každá rostlina má přitom své specifické nároky. Některé si dnes připomeneme.

Než rostliny zazimujete, zkontrolujte je. Choroby a škůdci, které neodstraníte, se během zimy rozmnoží a kromě hostitelské rostliny napadnou i další. Stonky rostlin pak seřežeme na asi 15 centimetrů, nebo až ke zdřevnatělým částem (např. u pelargónií a fuchsií). Rostlina díky tomu nebude nucena vyživovat velké množství listů.

Před zimou omezíme zálivku, jinak hrozí, že rostliny začnou uhnívat. Čím je teplota v místnosti nižší, tím méně zaléváme. Pokud je teplota v místnosti pod 10 °C, stačí dodávat zálivku jen 2x do měsíce. V únoru rostliny začneme připravovat na nové vegetační období. Přestěhujeme je na světlejší místo, přidáme zálivku a později začneme opatrně přihnojovat.

Begónie jsou náchylné

Begónie patří k nejznámějším a nejefektnějším květinám, které se mohou pyšnit mnohými druhy a pestrobarevnou škálou barev. Většina druhů pochází z tropických oblastí, a proto vyžadují hodně tepla. 

Hlízy begónií jsou drahé a proto se vyplatí věnovat jejich uchování pro příští vegetační období náležitou péči. Nejdříve je nutné ukončit vegetační období rostlin. Proto bychom měli přestat begónie zalévat již v září a čekat, až zavadnou. Poté, kdy bude begónie zaschne je potřeba vyjmout hlízy z půdy a nechat oschnout. Hlízy je nutné pečlivě očistit a řádně prohlédnout. Pokud se na hlízách objeví podezřelé skvrny, škůdce nebo nějaké další poškození, raději je zlikvidujte.

Po vyschnutí se hlízy jednotlivě zabalí např. do suchého novinového papíru a uloží na suchém místě. Teplota při přezimování by měla být nižší než 15 °C, proto se jako nejvhodnější prostředí jeví sklep nebo chodba. Teplota by ovšem neměla klesnout k nule, nebo dokonce pod bod mrazu.

Nejnovější kultivary vypěstované zkušenými odborníky popsané ukončení růstu nevyžadují, spíše naopak. Prospěje jim přihnojování během celého září i počátkem října – načerpají dostatek živin pro zvětšení hlíz, rostoucích právě v období časného podzimu. Pokud je počasí ještě koncem října příznivé, můžete nechat begónie na zahradě až do této doby. I když přijdou lehké mrazíky, begóniím to nevadí. Zůstaly-li v době mrazíků venku, rychleji zatáhnou a jejich nadzemní části odstraníte opatrným vylomením. Až poté se doporučuje hlízy zazimovat, jak je popsáno výše.

Fuchsie na přezimování postupně zvykáme

Ponecháme je co nejdéle venku, až do doby, na kterou jsou hlášeny dlouhodobější mrazíky. Ovšem ne zcela bez ochrany, dáme je do nevytápěného skleníku nebo alespoň zakryjeme netkanou textilií.

Jakmile však začne mrznout nebo začnou teploty klesat pod 5 °C, výhony fuchsií zkrátíme asi o jednu třetinu.

Půdu udržujeme mírně vlhkou, aby rostliny nepřeschly. Ideální je rostliny i s květináči zapustit do truhlíků nebo bedniček a prostor kolem prosypat rašelinou. Pak už jen kontrolujeme přirozenou vlhkost, která se v takovém prostředí dobře udržuje.

Stanoviště pro přezimování fuchsií by nemělo být tmavé. Teplota se má pohybovat mezi 5 – 8°C.

Proč fuchsie přes zimu hynou?

*+ Zůstaly příliš dlouho v mokru za chladného počasí s minimálními teplotami mezi 1 - 7 °C.

*+ Naopak jsme kořeny ponechali po několik týdnů suché. Nezbytně nutné období sucha vyvolá stav dormance, ale přílišné sucho způsobí smrtelnou dehydrataci.

*+ Teplota klesla pod O °C.

Všechny fuchsie,  ať už je na ně pohlíženo jako na odolné , tzv. mrazuvzdorné druhy nebo ne, je nutné chránit před mrazem. V domácích podmínkách jsme často odkázáni na světlé sklepy, verandy a garáže. Jestliže jsou rostliny přiměřeně zalévány, aby byly  chráněny před  vyschnutím, mají dostatek světla, uchovají  si většinu listů a 
dokonce v příznivém  počasí budou pomalu růst. Je nutné zajistit, aby rostliny ve vynuceném období zimního klidu byly prosté chorob a škůdců. Doporučujeme preventivní postřik proti plísni šedé a mšicím a molicím.

MuškátyMuškáty na jaře přesadíme

Muškáty (pelargonie) jsou u nás snad nejrozšířenější a nejoblíbenější balkónovkou. Pokud je nám před přicházející zimou rostlin líto a nechceme je zahubit, můžeme je úspěšně zazimovat.

Základem je umístění do bezmrazé místnosti s dostatkem světla. Skleník, pokud není temperovaný, není pro přezimování muškátů vhodný. Ponecháme je v květináči nebo truhlíku. Převislým muškátům zkrátíme výhony asi na 15 cm, u vzpřímených pouze odebereme zaschlé a žluté listy, samozřejmě odstraníme zaschlé květy.

Ideální teplota pro přezimování muškátů činí asi 10 °C, zálivku omezíme na minimum, zaléváme podle stavu substrátu zlehka 1-2 měsíčně, aby muškáty nenapadala hniloba. Na jaře, v březnu, je zkontrolujeme, zakrátíme jejich výhony a přesadíme je do nového substrátu na pelargonie. Pro dosažení bohatého květenství platí zásada nepěstovat muškáty déle než dva roky ve stejném substrátu. Na jaře je proto přesadíme.

Dopřejeme jim dostatek světla, při jeho nedostatku se přes zimu hodně vytáhnou, vytvoří slabé výhony a mohou i uhynout. Na přezimování vybíráme jen naprosto zdravé a nepoškozené rostliny. 

Ideální teplota pro přezimování je 6 až 8°C. Vydrží i v teplotě vyšší, ale přináší to problémy jako jejich další růst a kvetení. Pokud se objeví poupata, vyštípeme je.

 

Vějířovka nemusí být jen letnička

Vějířovka nezlomná je stálezelená trvalka původem z jižních oblastí Austrálie, v klimatických podmínkách střední Evropy se však nejčastěji pěstuje jako balkonová letnička. Velmi rychle se rozrůstá v husté kompaktní keříky, vysoké 20 cm. Vytváří až 100 cm dlouhé poléhavé až převislé výhony porostlé drobnými tmavozelenými tuhými listy. Rostlina bohatě kvete nápadnými vzpřímenými hroznovitými květenstvími. Tato efektní balkonovka není právě levná a vyplatí se ji zazimovat. Rostliny přezimují ve světlé a chladné místnosti s teplotou okolo 5 - 10 °C. V období zimního spánku zaléváme velmi zřídka. Na jaře rostliny vyjmeme, hluboce seřízneme a přesadíme do truhlíků s novou zeminou.

 

Rozmarýn má rád sucho

Rozmarýn je ve své vlasti stálezelený, až 2 m vysoký, výrazně vonící keř. Pochází ze Středomoří. U nás nezplaňuje, neboť nepřežije tuhé zimy a musíme jej přezimovat ve skleníku. Lze jej pěstovat i doma na slunném místě - v zimě za oknem a v létě na balkoně či terase, nedoroste však do plné výšky.

S příchodem chladnějšího, deštivého počasí rozmarýn přeneste domů nebo do nevytápěného skleníku. K přezimování mu postačí teplota mezi třemi až deseti stupni. Musí mít však i nadále světlé stanoviště.

Rozmarýn si libuje na světlém, slunečném a teplém stanovišti. Snesl by i chladnější podmínky, ale ty se často pojí s přemírou vlhkosti, která je pro něj doslova osudná. Z těchto důvodů se ani u odolných druhů neosvědčilo přezimování venku ve volné půdě, protože nelze zamezit půdní vlhkosti, jež má za následek hnití kořenů nebo jejich umrznutí při příchodu velkých mrazů. Při zalévání se držíme pravidla, že další zálivku rozmarýn potřebuje až tehdy, když zemina v květináči téměř vyschne. Zálivku ovšem musíme přizpůsobit teplotě místnosti.