Přejít k hlavnímu obsahu
x
Domácí násilí, ženy, děti

Jak se zachovat při domácím násilí

Domácí násilí je velmi bolestivé a ožehavé téma, před kterým mnozí zavírají oči. A to až do doby, dokud s ním nejsou přímo konfrontováni. Nikdo v životě vás nenaučí, jak se zachovat, pokud se do role oběti dostanete. Přitom obětí nějakého domácího násilí jsou ročně miliony. Respektive každá třetí žena v Evropě se stala obětí domácího násilí. Přitom terčem násilí nejsou pouze ženy, ale i děti, muži či senioři. Problém většinou bývá v tom, že domácí násilí začíná nenápadně. Od lehkého vydírání a šikany, kdy si agresor zkouší vytipovat, kam až u své oběti může zajít - a oběť svázaná zamilovaností, rodinou, sociální situací či strachem adekvátně nereaguje - může přerůst až v násilí, ať psychické či fyzické. Trvalé následky si lidé nesou na celý život. Proto je zvláště důležité věnovat pozornost tomu, co se děje ve Vaší rodině či ve vašem okolí…

Co je domácí násilí?

Při vyslovení slovního spojení »domácí násilí« si většina lidí vybaví ženu s monoklem. Jenže tento problém není tak jednoduchý. Samotný pojem domácí násilí zahrnuje fyzické, sexuální, psychické či ekonomické násilí, ke kterému dochází mezi blízkými osobami. Oběti domácího násilí jsou tedy jak ženy, tak muži, bez rozdílu věku. Pachateli jsou obvykle jejich současní i bývalí partneři. A zapomínat nesmíme ani na velmi citlivou skupinu, protože často dochází i k násilí na dětech a seniorech.

Dalším častým mýtem je, že se nejčastěji odehrává v nižších sociálních vrstvách. Pravdo ale je, že se objevuje mezi lidmi všech úrovní sociálního postavení, nezávisle na vzdělání, ekonomické situaci, rase či příslušnosti k etnickým skupinám.

Domácí násilí se odehrává »beze svědků« mezi lidmi, kteří k sobě mají (či měli) blízký vztah. Má vždy svoji historii. Začíná velmi nenápadně, takže si jeho prvních příznaků oběť často ani nevšimne. Pokud se ovšem domácí násilí hned v počátcích nezastaví, opakuje se a fyzická napadení jsou stále surovější.

K násilí ve vztahu nedochází neustále - střídají se období násilí a relativního klidu. Nenechte se tím však oklamat. Naděje, že se vztah zlepší, je nepatrná.

Domácí násilí samo nevymizí, partner(ka) se sám(a) od sebe nezmění. Svoji převahu a moc používá k tomu, aby své blízké ovládal(a) a nutil(a) je, aby dělali to, co chce on(ona).

Italská domácnost, nebo tyranie?

Mnohdy sami oběti zpočátku nevědí, zda situace, ve které se nachází, je běžná rodinná rozepře, či již forma útlaku. Do domácího násilí nepatří jednorázový incident nebo spor, partnerské hádky, při kterých dochází k výměně názorů, tzv. »italská domácnost«, pokud nedochází k opakovanému fyzickému násilí, či není omezena osobní či ekonomická svoboda jedince, atd.

Pokud se ale ve více jak dvou následujících větách poznáváte, můžete být ve velkém životním problému:

Bije mě, to jo, ale na děti je hodný, má je rád.

Bití není ani tak strašné…, horší jsou ty jeho nadávky a výhrůžky.

V podstatě za to můžu já, kdybych ho neprovokovala, nestalo by se to!

Když jsem si ho brala, byl úplně někdo jiný.

On není špatný, za to může alkohol/drogy.

Má na to přeci právo, on vydělává, já jsem jen doma.

Vím, že je to špatně, ale bez něj nejsem nic!

Nemůžu odejít už kvůli dětem. Nemám kam.

Slíbil mi, že všechno zase bude pořádku. Miluje mě!

Já to s ním skončit nechci, chci jen, aby se změnil. Změní se, věřím mu.

Co na to řeknou naše děti, že jsem žalovala na tatínka? Nechci rozbít naší rodinu.

Mám obavy, že mi to budou lidé dávat za vinu. To je přeci tak strašná ostuda, proč zrovna já.

Braňte se!

V první řadě je si potřeba přiznat svou situaci, případně upozornit na situaci svých blízkých, otevřít před problémem oči a začít jednat. Uvědomte si, že domácí násilí je trestný čin. Nikdo nemá právo druhého ponižovat, omezovat jej či používat fyzického násilí!

Násilí je volba – ti, kteří se dopouštějí domácího násilí, se mohou rozhodnout, zda se k násilnému chování uchýlí, nebo ne.

Jak se zachovat?

Když jde o život:

* Pokud jste v nebezpečí a potřebujete pomoc, zavolejte policii.

* Pokud jste napaden(a) během volání na policii, nechte telefon vyvěšený, mluvte a křičte.

* Když přijede policie, jděte s ní do jiného pokoje, abyste mohl(a) mluvit bez přerušování.

* Pokud jste zraněn(a), jděte na pohotovost nebo k lékaři a oznamte, co se vám stalo. Chtějte lékařskou zprávu a dokumentaci.

* Po útoku ihned neuklízejte a důkazy (rozbité sklo, roztrhané oblečení, chomáče vlasů atd.) uložte do igelitového sáčku a předejte je policii. Škody vyfotografujte, snímky předejte i s datem.

* Zjistěte jména a čísla zasahujících policistů.

* Vyhledejte pomoc odborníků Intervenčního centra.

Pokud uvažujete o odchodu, či se bojíte vyhrocení situace:

* Uschovejte si u osoby, které věříte náhradní klíče, oblečení, důležité dokumenty, lékařské předpisy a určitý peněžní obnos.

* Naplánujte si nejbezpečnější dobu a cestu k případnému útěku.

* Řekněte někomu, co se u vás děje. Noste s sebou telefonní čísla svých přátel.

* Nepopírejte násilí před dětmi, řekněte jim pravdu a určete jim bezpečné místo v bytě – pokoj, který lze zamknout, sousední dům, kam se mohou v případě hrožení ukrýt. Poučte je, že jejich úkolem je zůstat v bezpečí, a nikoliv vás ochraňovat.

* Domluvte si signál se sousedy (např. světlo venku je rozsvícené = zavolejte policii).

* Nestyďte se vyhledat pomoc příbuzných a odborníků. Například Intervenčního centra, či nadací.

Pomoc zvenčí

Chci odejít. Nechci trpět. Chci lásku. Nechci bolest. Chci a nevzdám to! Nadační fond Abbigail Williams Vám otevře svou náruč…

Mnohdy ale není čas na přípravu, či týraný člověk nemá důvěryhodné přátele, či osobní prostor pro útěk či pořizování důkazů. I tehdy ale existuje cesta. Jednou z možných cest je obrátit se na nadační fond Abbigail Williams. Ten sdílí v rámci projektu »Mystory« s lidmi životní příběhy, ať už jsou jakékoliv barvy. »Na své problémy nejste nikdy sami. Proto jsme tu. Chceme Vám díky reálným a mnohdy bolestivým příběhům ukázat, jak dokáže být člověk neuvěřitelně silný. V dnešní době zapomínáme na jednu věc - na zdraví a na lásku vůči sobě,« říká Nicola Derré z Nadačního fondu Abbigail Williams. Domácí násilí nezažívají jen ženy a děti, ale také muži. Takových případů bohužel stále přibývá. »Proto jsme se rozhodli okamžitě reagovat. Na Facebooku jsme založili dvě skupiny s názvem Domácí násilí a Děti a drogy, kam nám chodí během dne nespočet zpráv. Jsou to zprávy, které volají o pomoc, o radu. Za Nadačním fondem stojí odborná pomoc, ať už v jakékoliv oblasti - psychologické, lékařské, právní, sociální…« doplňuje Nicola Derré.

S problémy nejste nikdy sami

Projekty Nadačního fondu Abbigail Williams jsou rozsáhlé od osvětových po restriktivní jako je ABBI dealer OFF. Díky nim vděčíme za to, že jsme se stali na sociálních sítích jednou z nejsledovanější neziskovou organizací v Evropě. Své prvenství máme především v České republice a na Slovensku. Počet přímých sledujících dosahuje počtu 21tis, s denním dosahem přes 200tis osob. Svými projekty nadační fond ovlivnil nespočet osob, a proto jsme se rozhodli sdílet jejich příběhy, neboť i špatná zkušenost a její sdílení pomáhá.

Naše projekty se věnují aktuální problematice dnešní doby - stresu, nárůstu užívání psychotropních látek, alkoholu a všemu co s tím souvisí, jako například domácí násilí. »Protože odpovídáme za své rodiny a zdraví. Protože chceme žít, děláme věci jinak. Nesedíme, ale konáme. Jsme ve spojení s lidmi, sdílíme jejich příběhy a pomáháme jim nalézt cestu ven,« vysvětluje práci projektu Nicola.

Domácí násilí a první pomoc - 2 kroky

Pokud se ocitnete v podobné situaci, věřte, že existuje cesta ven.

Kontaktujte probační službu - www.pmscr.cz

Státní bezplatná služba

Poskytuje základní právní informace, psychosociální podporu a poradenství

Oběti trestných činů se mohou kterýkoliv pracovní den obracet na příslušná střediska probační a mediační služby (dále jen pms), která působí ve všech soudních okresech česke republiky. Celkem se jedná o 74 středisek a 4 pobočky.

Kontaktujte nadační fond Abbigail Williams

Bezplatná a okamžitá pomoc

Poskytnutí informací, důležitých rad a zázemí

Okamžitý převoz a zajištění bydlení (dočasné a následně stálé), zaměstnání

Psychosociální, psychologická, psychiatrická a právní podpora

Nadační fond

Abbigail Williams je nezávislý nadační fond, bez dotací a podpory státu pro jeho absolutní nestrannost a volnost. Vše reguluje vlastní silou a realizuje projekty, kterých je nespočet. Jedním z projektů, který Vám chceme v tomto vydání představit, nese název Mystory. Jedná se o pořady vysílané na kanálu YouTube, v nichž reální lidé hovoří o svých těžkých osudech s Paulem Williamsem Kubase (pseudonym: Abbigail Williams).

Dnes z pořadu »Mystory« přinášíme bolestivou zpověď Kateřiny, které se otočil svět naruby. Zažila domácí násilí, drogy, bolest. V těhotenství a po porodu. S malým synem. Bez pomoci. Bylo jí sotva 20 a poznala peklo. Zemřel jí otec, brala drogy a přestala. Potom přišlo něco horšího. Její bývalý přítel, dealer a sám závislý na drogách, Kateřinu a jejího syna denně mlátil a psychicky týral…

Kateřino, v těhotenství jste s bývalým přítelem zažila krušné chvíle, kdy Vám ubližoval a týral Vás pod vlivem psychotropních látek. Proč jste situaci neřešila už tehdy?

Víte, když se ocitnete v takové situaci, plné nenávisti, ponižování, násilí a strachu, tak je pro Vás v tu chvíli odchod nemožný. Zároveň však stále doufáte ve změnu partnera, stále doufáte, že vyplní ty sliby, které po vystřízlivění drog dal, stále doufáte, že i Vy budete mít tu možnost mít rodinu »pohromadě«, a že i Vy máte přeci právo a zasloužíte si být šťastná matka šťastného dítěte. V tomto období cítíte jistou bezmoc, bezmoc plnou strachu, doufání, obviňování se z toho, že vlastně Vy za všechno můžete sama. Bezmoc plnou studu, hrozné nepopsatelné bolesti a lítosti, ale hlavně obav z myšlenky, kterou Vám bývalý partner »vtláčel« do hlavy. Z myšlenky, že jste opravdu jenom »obyčejná špína, neschopná matka, která se nedokáže o dítě postarat, a kterou opravdu zničí«.

Jaké chvíle pro Vás byly nejhorší?

Nejhorší pro mě byly chvíle, kdy mne bývalý přítel těžce pod vlivem drog napadal a ponižoval před zraky našeho syna. Nejhorší byl ten pohled do jeho očí plných strachu a slz.

Utekla jste od svého bývalého přítele několikrát. Co Vás pokaždé táhlo zpět?

Právě ty sliby ohledně nastoupení na léčení (opět máte vidinu šťastné rodiny, ale hlavně vidinu šťastného syna před očima), zároveň i strach.

Kdy se ve Vás zlomilo to »něco«, že jste se rozhodla se svým synem definitivně odejít? Co Vám konkrétně pomáhá, aby ta psychická bolest, kterou Vám bývalý přítel způsobil, byla co nejmenší…

Přiznám se, že sama tak nějak tápu ve své hlavě, sama nevěřím tomu, že jsem posbírala poslední možné síly, a vyškrábala se pomocí tažného lana (mého syna, se kterým mi bývalý partner v posledních týdnech po napadení a vyhození z bytu zakazoval kontakt). Uvědomila jsem si, že nyní je to buď, anebo. Uvědomila jsem si, že nemohu již ztratit, ale jen získat. Uvědomila jsem si, že mohu získat svobodu, a život se synem bez strachu, a bez obav. A hlavně jsem si uvědomila, že si zasloužíme žít šťastně.

Jaké jsou možnosti pomoci, pokud se žena či muž rozhodne odejít z domova, kde je psychicky či fyzicky týrán?

Upřímně na tuto otázku znám jedinou možnou odpověď. Jde o pro mě jedinou možnost, a to ozvat se nadačnímu fondu Abbigail Williams, a se vším se svěřit, a požádat o pomoc. Pokud se rozhodnete odejít, musíte někam hodně daleko. Musíte si vše promyslet. Musíte změnit trvalé bydliště, zajistit novou školku pro dítě, zaměstnání, bydlení. Je to běhání po úřadech, sociálce… Nejdůležitější je svěřit se, nebát se o tom hovořit. Bez lidí jako je Paul William Kubas  (alias Abbigail Williams), Patrik Neuwirth, Karin Shäferová a ostatních členů nadačního fondu bych nedokázala dojít až sem. A za to jim budu do konce života vděčná. Ať už dopadne tento můj boj jakkoli.

Nadační fond Abbigail Williams, prostřednictvím svého projektu PersonalSponsor umožňuje lidem stát se patrony postižené rodiny či jednotlivců, kteří prožívají podobný příběh. Jak konkrétně Vám nadační fond pomohl?

Jak jsem již mínila. Nedokážu si představit, kde bych byla v tuto chvíli, kdybych tyto své patrony neměla. Zařídili v podstatě vše.

Celý příběh Kateřiny naleznete na kanálu YouTube – Mystory

https://www.youtube.com/watch?v=G65slQRHpsE.

Zažíváte něco podobného, cítíte se psychicky týráni? Zažíváte se svým partnerem úzkost? Napište nám nebo zavolejte. Help Linka: 605 990 995, e-mail: info@awfond.eu. Facebookové skupiny:

Domácí násilí - www.facebook.com/groups/2373278652932062/

Děti a drogy - www.facebook.com/groups/978879165790170/

Chcete pomoci lidem, kteří prožívají něco podobného? Staňte se jejich patronem. Každá pomoc je světlem pro lepší začátky. Více informací Vám rádi poskytneme na Tel.: 606 877 115, e-mail: klubvlivnych@awfond.eu