Přejít k hlavnímu obsahu
x

Jak se bránit kyberšikaně

Pojmy jako stalking či kyberšikana jsme na stránkách Haló novin vysvětlovali již několikrát, například v listopadu v samostatném tématu. Stalking znamená zlovolné a úmyslné nebezpečné pronásledování a obtěžování. Kyberšikana či kybernásilí patří do této skupiny systematického porušování osobní svobody jednotlivce, a to prostřednictvím internetového či telekomunikačního prostoru.

 

Kyberšikana souvisí s velkým rozmachem užívání informačních technologií, internetu, mobilních telefonů a sociálních sítí. Tyto technologie přinášejí řadu pozitiv, ale také hrozeb a nebezpečí, protože umožňují, že naše chování v reálném životě je s virtuálním světem stále více propojováno. Lidé často nezodpovědně svěřují digitální sféře mnohé informace o sobě, soukromé fotografie či videa apod., a to vše může být zneužito kybernásilníky. Záleží na zodpovědném zvážení každého z nás, co do kyberprostoru umístíme.

Obecně prospěšná společnost Gender Studies, informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů mužů a žen a jejich postavení ve společnosti, se již několik let věnuje tématu internetového násilí a jeho specifickým dopadům na ženy a muže. V uplynulém roce organizace zahájila osvětovou kampaň Nenechte se rozložit a Stop kybernásilí na ženách a mužích. Kyberšikana se nevyhýbá žádné věkové kategorii a pronásledovanými oběťmi jsou ženy i muži.

Digitální násilí

Kyberšikana je jednou z forem digitálního násilí. Dalšími mohou být intimní partnerské násilí, sexting (sdílení fotografií a informací intimního rázu mezi osobami), revenge porn – tzv. pornopomsta (rozesílání či sdílení fotografií na internetu jednoho z bývalých partnerů, fotografie mají vyloženě pornografický charakter), krádež identity, nabourávání se do e-mailových schránek a profilů na sociálních sítích a manipulování s obsahem, kyberstalking, zahlcování nenávistnými komentáři, doxing (dohledávání informací o osobách a jejich zveřejňování) atp.

Digitální násilí významně ovlivňuje psychický stav dotčené osoby a její rodinné a širší sociální vazby. Může ohrozit i uplatnění postižené/postiženého na pracovním trhu. Socioložka Sociologického ústavu Akademie věd ČR Marie Pospíšilová uvádí, že někteří personalisté a personalistky při výběru budoucích zaměstnanců a zaměstnankyň hledají jejich digitální otisk v kyberprostoru. A jakékoli znevážení člověka, například falešným profilem nebo zveřejněním materiálů intimní povahy, se může projevit v negativním náhledu firmy na uchazeče o zaměstnání. Přednost pak může dostat někdo jiný.

Právní minimum

Český právní řád nedefinuje kyberšikanu, a přesto ji lze stíhat. Obrátit se na orgány činné v trestním řízení, především policii nebo státní zastupitelství, je krok, který je zejména doporučován v případech, kdy má oběť důvodnou obavu o svůj život, zdraví a bezpečí, ale i tehdy, kdy jednání agresora ohrožuje její osobní život, pověst a pracovní postavení. Policie se může opřít o paragrafy trestního zákoníku, kdy nebezpečné vyhrožování a nebezpečné pronásledování jsou trestnými činy. Policejní orgán nadto disponuje prostředky, jak zjistit identitu pachatele. Provozovatel internetových služeb má povinnost poskytnout všechny informace vedoucí k identifikaci osoby (např. IP adresy), která šikanuje. Vedle trestně právního řízení lze využít institut řízení civilně právního – žalobou na ochranu osobnosti.     

Podle právničky Evy Ondřejové se však jen asi jedna třetina všech nahlášených případů útoků na internetu dostane k soudu, často se totiž jejich projevy bagatelizují. Navíc trestní sazby se v případě odsouzení pohybují okolo jednoho roku a pachatelé, resp. pachatelky odcházejí většinou s podmíněnými tresty. Ondřejová přesto v každém případě doporučuje obracet se při výskytu kyberšikany na policii. Za tím účelem je nutné uchovávat důkazy kybernásilí.

Zkušenosti říkají, že kybernásilí hlásí na policii především ženy, což však může být ovlivněno i tím, že ženy pronásledování citlivěji prožívají a muži mají tendenci problém zlehčovat.

Pokud zjistíte, že vaše osobní údaje jsou zneužívány, lze se obrátit i na Úřad pro ochranu osobních údajů. 

Desatero

Odborníci a odbornice Gender Studies vytvořili deset bodů, které ve stručnosti napovídají, jak se bránit kyberpronásledování:

  1. Chraňte si své osobní údaje
  2. Nesdílejte své soukromí s osobami, které dobře neznáte
  3. Nesdílejte svoji aktuální polohu
  4. Nemějte na sociální síti veřejný profil
  5. Kontaktujte se na sociálních sítích jen s lidmi, které znáte z reálného života
  6. Přijímejte do svých přátel na sociální síti jen ty lidi, se kterými chcete opravdu komunikovat, ne každého
  7. Když si domlouváte schůzku přes internet s cizí osobou, nechoďte na ni sám/sama, domluvte se na setkání na veřejném místě
  8. Nikdy se nezapomeňte odhlásit ze svého PC, e-mailu nebo jiného účtu
  9. Pokud je to možné, ověřte si informace získané od druhého člověka na internetu
  10. Nezapomínejte, že nevhodné chování, které vám vadí a překračuje meze, lze nahlásit

A 11. rada navíc: Schovávejte si důkazy útoků na vás

Poradna »Stop kybernásilí«

Máte-li jakékoli dotazy, které se týkají následujících problémů:

  • někdo vystupuje na sociálních sítích pod vaší identitou,
  • manipuluje s vaším profilem nebo dává na internet vaše fotografie nebo videa bez vašeho vědomí,
  • někdo se vám naboural do e-mailové schránky,
  • posílá prostřednictvím sociálních sítí či mobilního telefonu obtěžující či vyděračské zprávy,
  • někdo záměrně zveřejňuje urážlivé nebo provokativní vzkazy,
  • vyvěšuje inzeráty vaším jménem a s vašimi kontakty (např. na erotické služby),

obraťte se na odbornou poradnu o. p. s. Gender Studies na www.stopkybersikane.cz nebo na telefonu 774 913 350 každé úterý 9-11 hodin a každý pátek 16.30-18.30 hodin.

S využitím informací od Gender Studies