Přejít k hlavnímu obsahu
x

Ekologie je strategická nutnost

Když jsem se lidové s ekologickými programy Čínské republiky, byl jsem jako zájemce, aktivista a ochránce přírody nadšený. Najednou jsem viděl, jak koncepčně, plánovitě a razantně Čína už dávno samotné ekologii v praxi řeší, ať už je to ekologická dopravní infrastruktura, uplatnění energetických alternativ, zalesňování obrovských ploch, progresivní rozvoj alternativ tam kde mají smysl a především velké investice do obnovy ekologických technologií. Zatímco my tady v Česku av údajném a takzvaném civilizovaném západním světě o tom jen vedeme diskuse a přijímáme spíš jen nesmyslné programy, ze kterých těží bankovní a soukromý sektor a spekulanti, kteří zpět neinvestují. A tímto si čistě zabezpečují pouze svůj zisk, bez důrazného a někdy bez úplného pozitivního dopadu na samotnou ekologii a ochranu přírodních zdrojů a našich podmínek.

Když si vezmeme příklad, který popisuje ekolog Ing. Jan Zeman ve svém příspěvku o polské energetice, která právě v tomto duchu se mnou vypovídá o popsaném způsobu, který je řekněme minimálně rozporuplný. Polský rozvoj její energetiky zůstává paralyzován od září 1990, kdy se nová polská vláda Solidarity na nátlak různých populistů rozhodla nezprovoznit dokončovací jadernou elektrárnu v Zarnowieci, čtyři lehké vodní reaktory o výkonu 4 x 440 MWe. Dva hotové téměř bloky prodaly za směšnou začátek Finsku, kde dobře slouží dodnes, dva méně hotové bloky nechala sešrotovat. Uhlí tak zůstalo králem polské energetiky, i dnes uspokojuje asi 70 % polské spotřeby tepla a elektřiny. Je spojeno s vážnými negativy, zejména se významnou prašností, se značnými emisemi tuhými, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhličitého, se ztrátou vod, o častých obětech z řad horníků při neštěstí v dolech a nemocech z povolání nemluví. Polská vláda, teď ovšem neví, co s tím. Nejde zdaleka jen o nám známý polsko-český pohraniční problém těžby ve velkolomu Turow.

I v Polsku vyrůstají fotovoltaické a větrné elektrárny, ale zdaleka nestačí a stačit prostě nebudou. Polské větrné elektrárny se téměř točí buď velmi málo, nebo vůbec. Sluneční energetika funguje jen ve dne, je nejefektivnější v červnu a téměř nulová v prosinci. Energetický potenciál polských řek je prakticky využitelný na maximum, ale není do ní reinvestováno, a navíc mají problém is vlastní údržbou. To samé je v této oblasti vodních elektráren iu nás v České republice. A takto bychom mohli pokračovat. Evropě chybí jednoduše ucelený ucelený koncept energetiky, na níž se skutečně hodí celá Evropa, a také ho realizuje v rámci skutečných ekologických programů tak, jak to má Čína. Zásadní dlouhodobé koncepty o ochraně přírodních podmínek Číny jsou dva, a tím je koncept od hladiny moře směrem nahoru, a koncept od hladiny moře směrem dolů. Jednak není třeba vymýšlet něco dalšího, ale spíše si prakticky ukázat zkušenosti a opět v zásadních aspektech se dohodnout na konkrétních. Čína využívá všechny zdroje energetiky a dává jim jednoznačnou přednost, neboť si uvědomuje, že ekologie, je dnes strategickou nutností a potřebou.

Richard Knot