Cesty z domácího násilí

Moc se o něm nemluví, protože se většinou odehrává ve skrytu za zavřenými dveřmi. Přesto policie ČR řeší v průměru 2 případy týrání osoby žijící ve společné domácnosti denně. A dalších stovek případů denně k zavolání policie nedojde. Domácí násilí zažívá v České republice každátřetí žena a každý čtrnáctý muž. Orgány sociálně-právní ochrany dětí každoročně registrují přibližně 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. V roce 2020 bylo z důvodu domácího násilí ze svého domu vykázáno 1170 násilných osob. Navíc tento problém ještě vzrůstá poslední měsíce kvůli větší izolaci lidí díky nejrůznějším protipandemickým opatřením. V České republice přitom v současnosti neexistuje žádná služba specializovaná výhradně na oběti sexuálního násilí a pouze pět pobytových sociálních služeb specializovaných na pomoc obětem domácího násilí. Pokud chtějí oběti odejít, mnohdy ani nemají kam. Přesto řešení existují.

Během pandemie COVID-19 omezení mobility a zvýšená izolace vystavily ženy vyššímu riziku násilí v intimních vztazích. Policii bylo v loňském roce nahlášeno přes 600 případů znásilnění a přes 400 případů týrání osoby žijící ve společném obydlí. Kvalitativní výzkum dopadů pandemie covid-19 na osoby ohrožené domácím násilím ukázal, že v pandemii covid-19 vzrostl počet případů domácího násilí o 30 až 40 %. Téměř pětina (19,7 %) osob ohrožených domácím násilím z řad klientek a klientů intervenčních center zaznamenala, že během pandemie Covid-19 agresor své chování zhoršil, tzn. stupňoval agresivitu, užíval více alkohol, drogy, zvýšil kontrolu nad osobou ohroženou či používal nový druh násilí – např. zastrašování a vyhrožování. Uvedená data představují však jen zlomek skutečného problému, neboť naprostá většina případů domácího a sexuálního násilí probíhá skrytě a k policii či sociálním službám se nikdy nedostane.

Tato situace ale má širší dopady, než jen na jednotlivce. Kvůli neschopnosti normálně fungovat, zaměstnání policistů a sociálních služeb a mnohých dalších faktorů byly roční ekonomické dopady domácího násilí vyčísleny na 14,5 mld. Kč.

Domácí násilí

Domácí násilí může nabírat různých podob. Není to jen o ženách s monokly na tváři. Obětí bývají často i senioři, děti, ale i muži. Navíc pod pojmem násilí nemusí jít jen o násilí fyzické. Oběť může zažívat jen určitý druh násilí (například psychické – vydírání, vyhrožování, manipulaci, kontrolu), ale ne jiné. Mohou se také objevovat období, ve kterých pachatel žádné násilí neužívá, a poté zase přijde období napětí, strachu a násilí.

Samozřejmě jsou ve zdravém vztahu občas situace, kdy se partneři pohádají. Pokud se ale nepříjemné situace opakují čstěji, může už jít o patologický vztah. Pak by si měli ti, kteří se cítí ohroženi, položit několik základních otázek: »Chová se k Vám partner ponižujícím způsobem? Cítíte z partnera strach? Nutí Vás partner k sexu nebo sexuálním praktikám, které Vám nevyhovují? Způsobil Vám partner fyzické zranění? Použil partner násilí vůči Vašim dětem? Zamezuje Vám partner vídat se s přáteli, kontroluje, kam chodíte a s kým jste? Vyhrožuje Vám partner násilím nebo zabitím?

Pokud byť jen na jednu, dně otázky odpovíte ano, je už něco hodně špatně. A plně to odpovídá samotné definici domácího násilí. Tedy - domácí násilí je dlouhodobé a opakované násilné jednání nebo vyhrožování takovým jednáním, v jehož důsledku dochází k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti nebo hrozí, že k němu dojde. K násilí dochází mezi osobami v rodinném nebo obdobném vztahu, které spolu často žijí ve společné domácnosti. Jedná se o stav, kdy jedna osoba využívá své převahy (fyzické, psychické, ekonomické) nad osobou druhou.

Opakování je zlo

Většina případů domácího násilí probíhá opakovaně. I když nemusí jít o soustavný děj, většina násilníků své chování opakuje, zvláště, když zjistí, že oběť se ihned z nejrůznějších důvodů nebrání (strach, obavy o děti, omlouvání jednání z lásky atd.) Oběti domácího násilí tedy vždy čelí riziku, že dojde k opakování násilí. Hlavním znakem také je, že s pachatelem mají blízký vztah a často jsou na něm závislé. Specifikem je, že pachatel má nad obětí velký vliv a moc – nejen prostřednictvím výhrůžek či násilí, ale také díky odvolávání se na lásku a pocity odpovědnosti za vztah a rodinu. Ukončení násilného vztahu je proto v mnoha směrech velmi obtížné.

* Nejjednodušším a nejspolehlivějším ukazatelem domácího násilí jsou předešlá napadení nebo opakovaná viktimizace oběti. Čím vyšší je počet předchozích útoků, tím pravděpodobnější je riziko dalšího násilí.

* Druhým ukazatelem zvýšeného rizika násilí je odchod či rozchod. To je také období, ve kterém vyhledá pomoc nějaké instituce nejvíce obětí. Násilníci většinou velmi špatně nesou vzepření se svých obětí.

Cesta do bezpečí

I ta zdánlivě nejzoufalejší situace se ale dá řešit. Pro ženy, které zažívají a přežily násilí, je nejdůležitější zajistit jejich bezpečí. To musí být hlavním cílem všech služeb poskytovaných obětem domácího násilí. Odejít od násilného partnera ale není pro žádnou z žen jednoduché. Mnoho žen je v kontaktu s nejrůznějšími pomocnými organizacemi dlouhé týdny, než se odhodlá k zásadnímu kroku. Jiné odejdou narychlo, ale zase se vrátí a takto odcházejí i víc jak pětkrát, než to zvládnou definitivně.

Pokud je jedinou možností, jak si zachovat zdraví a život, opuštění domova a rozvod, pak  je třeba se na odchod z domova připravit:

* Násilnému partnerovi nikdy neoznamujte svůj odchod předem.

* Nikdy neodcházejte z domova bez dětí.

* Svůj odchod naplánujte

Bezpečnostní plán je jedním z nejdůležitějších kroků při plánování bezpečnosti oběti tak, aby ji partner neohrozil. A to jak v případě, že od partnera chce odejít nebo v případě, že chce i přes opakované násilí u partnera zůstat tak aby se minimalizovalo riziko dalších napadení. Pokud je riziko napadení partnerem vyhodnoceno jako velmi vysoké a ohrožující na životě, umějí ale různé organizace nabídnout ubytovací služby v azylových domech tak, aby se riziko střetu s pachatelem  minimalizovalo.

Je kam odejít?

Problém ale nastává s počty akutních lůžek, ale i kontaktních míst. Kapacita azylových domů pro akutní případy je cca 90 lůžek – tedy přibližně 30 rodinných míst pro oběti domácího násilí.

»V České republice je dlouhodobě akutní nedostatek specializovaných pobytových a krizových služeb pro osoby ohrožené domácím a sexuálním násilím. Specializované azylové domy jsou dostupné jen v Praze a Brně. Centrum pro oběti znásilnění a sexuálního násilí u nás zatím nemáme ani jedno. Přitom například v Belgii či Dánsku je takové centrum v každém regionu. Proto je podpora těchto služeb jednou z priorit programu Lidská práva spolufinancovaného z Norských fondů. V příštím roce by mělo vzniknout pět nových center pro oběti různých forem násilí na ženách,« říká ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR Radan Šafařík.

V souvislosti s Mezinárodním dnem proti násilí na ženách (25. 11.) a navazujícími 16 akčními dny proti násilí na ženách vyhlásilo Ministerstvo financí ČR ve spolupráci s Úřadem vlády ČR přesně před rokem výzvu z Norských fondů zaměřenou na podporu specializovaných služeb pro oběti domácího a sexuálního násilí s alokací 51 mil. Kč. Díky programu z Norských fondů administrovanému Ministerstvem financí a Úřadem vlády vznikne celkem 5 nových center pro oběti. Centra budou otevřena v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Mostě a Ostravě. Jedná se o:

1) Centrum pro oběti sexuálního násilí v Praze, organizace proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí, o.p.s.;

2) ROSALIN Centrum komplexní krizové pomoci obětem domácího a genderově podmíněného násilí v Praze, organizace ROSA – centrum pro ženy, z.s.;

3) Centrum pro oběti domácího násilí v Mostě, Oblastní charita Most;

4) Centrum Agáta v Českých Budějovicích, Diecézní charita České Budějovice;

5) Vypořádejme se s porodnickým násilím – Centrum pro pomoc ženám v Ostravě a v Brně, Liga lidských práv.

Útočiště pro širokou skupinu

Jedním z nich je i vůbec první specializované centrum pro oběti sexuálního násilí v ČR, které v Praze zřizuje organizace proFem.

Pokud vše půjde podle plánů, mělo by v Praze 6 spostit své služby do roka. »V rámci centra budou poskytovány služby určené obětem bezprostředně po útoku: krizová pomoc, krizový pokoj, případně vyšetření a sběr vzorků. Podporu a pomoc zde však najdou oběti sexuálního násilí i po delší době od útoku: specializované sociální poradenství, individuální psychoterapeutické poradenství, skupiny pro oběti sexuálního násilí nebo právní informace. Součástí bude také výslechová místnost. Ta umožní klientkám, které se rozhodnou situaci řešit trestně-právní cestou, absolvovat výslech přímo v Centru. V příjemném a bezpečném prostředí, bez nutnosti dojíždět jinam,« komentuje Jitka Poláková, ředitelka organizace proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí, o.p.s.

Pomoc na telefonu

Dle aktuálního průzkumu organizace proFem z roku 2021 zažila každá druhá česká žena (starší 18 let) během svého života nějakou formu sexuálního násilí nebo obtěžování. I to je další prblém, Navíc mnoho obětí se stydí řešit svůj problém oficiálními cestami, vypovídat před policisty, lékaři, právníky.

Zvýšit dostupnost specializované krizové pomoci pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí je cílem i projektu ROSALIN. »Spustíme provoz nonstop bezplatné telefonní linky pro ženy zažívající všechny formy domácího a genderově podmíněného násilí a zavedeme provoz SOS tlačítek okamžité asistence pro zvlášť ohrožené a znevýhodněné oběti. Zároveň otevřeme Akademii specializované pomoci pro poskytovatele sociálních služeb,« vysvětluje Branislava Marvánová Vargová, vedoucí služby odborné sociální poradenství organizace ROSA – centrum pro ženy, z.s., a předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách.

Internet a telefon totiž hraje v osvětě i v přímém řešení mnohých případů zásadní roli. Přístup k informacím, případně k pomoci je tak podstatný a mnohdy také život zachraňující. I když ale existují mnohé linky pomoci, ne všechny fungují nonstop, nebo dokážou aktivně řešit akutní situaci diskrétně a ve prospěch oběti. To by se ovšem mělo časem lepšit.

Nutná je i prevence

Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR vyhlásil na konci října 2021 také novou grantovou výzvu s názvem »Podpora práce s násilnými osobami v případech domácího a genderově podmíněného násilí« a připravuje se výzva zaměřená na preventivní kampaně.

»Vedle pomoci obětem je zásadní také prevence. Proto by z Norských fondů na osvětové kampaně mělo jít dalších 26,5 mil. Kč. Další finanční podporu směřujeme do práce s násilnými osobami. V Česku aktuálně funguje přibližně deset organizací, které poskytují terapie osobám dopouštějícím se partnerského násilí. Tyto programy podpoříme dalšími 18,5 mil. Kč,« dodává Radan Šafařík. V uplynulých letech bylo vyškoleno 1000 osob, včetně odborných zaměstnanců a zaměstnankyň z 18 věznic, tedy z poloviny všech českých věznic. V současné době je program Zuřivec pro práci s původci násilí využíván např. ve věznicích Heřmanice, Horní Slavkov, Liberec, Opava, Ostrov, Světlá nad Sázavou či Vinařice.