Přejít k hlavnímu obsahu
x
Bylinky mají široké využití

Bylinky neradičně

Jak to ty naše maminky a babičky dělaly, že si věděly se vším rady? Podívejme se na to, jak uměly zacházet s bylinkami. Nejen v kuchyni, ale i při léčení kdejakých chorob, které rodinu potkaly. Některé z bylinek jsou tak obyčejné a tak běžné, až se jednomu tají dech.

Tak třeba majoránka. V minulých stoletích se používala (zkuste to i dnes!) k odstranění pachů v taškách a kabelách, prášek z drcených listů pak jako leštěnka na nábytek. Když někoho v rodině bolely zuby, před tím než se konečně rozhodnul navštívit zubaře, nechaly nemocného žvýkat čerstvé lístky majoránky. Nemocné zuby to sice nevyléčilo, ale bolesti ulevilo. Kvetoucí vrcholky majoránky požívaly maminky a babičky k přípravě čaje při nachlazení a bolestech hlavy, vývar z nich pak přidávaly do teplé lázně na zklidnění revmatických potíží. Připomínat majoránku – čertsvou či sušenou – v kuchyni, je snad zbytečné. Je to báječné dochucovací bylinka a babičky to věděly.

Skvělé účinky meduňky maminky a babičky dobře znaly. Obnovuje prý mládí, posiluje ducha a uzdravuje. Zvláště když pravidelně po ránu popíjíte meduňkový čaj s medem. Je to opravdu dobré. Meduňka je skvělá proti nespavosti, podporuje trávení, údajně i zbavuje migrény. Babičky věděly, že obklady z meduňky urychlují léčení kdejakých zhmožděnin a zranění. Čerstvé listy přikládaly na místa poštípaná hmyzem,i různé pleťové defekty »puberťáků« jimi léčily.

I bazalku babičky a maminky dobře znaly a používaly. Pro uklidnění nemocných ledvin a také jako »lék« proti zácpě.

Petržel, aby chlap vydržel. Toto lehce přitroublé tvrzení má svoje opodstatnění a babičky to věděly. Čerstvá nať petržele totiž zmírňuje urologické potíže a záněty, prospívá ledvinám. Jistě ne náhodou ve strém Řecku vysazovali petržel kolem květinových záhonů.

A co říkáte na tymián? Skvělá bylinka proti nachlazení, zánětům průdušek a proti bolesti revmatických kloubů. Babičky, po nich i naše maminky, dobře věděly, že teplý čaj z tymiánu uleví i při alergické rýmě, která leckoho potká v jarních měsících, kdy všechno kvete.

Babičky nepoužívaly kopr jen do omáček, polévek, pomazánek a do nálevů při nakládání okurek a jiné zeleniny. Druhdy to byla dokonce posvátná bylina, především v Číně a Persii. To asi naše babičky nevěděly. Využívaly ho proto k přípravě báječných omáček, ale také (POZOR!) k utišení úporné škytavky!

A ještě šalvěj, která údajně zaručuje dlouhý věk. V Číně a v Persii ji, v časech dávných, považovali za posvátnou bylinu. Má protiplísňové účinky, tiší průjem, napomáhá trávení. Čaj ze šalvěje zklidňuje kašel a rýmu, snižuje pocení.

To vše, na rozdíl od nás, babičky a naše maminky věděly a využívaly. Budiž jim za to chvála.